Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
V Jihoafrické republice vzniklo středisko na výzkum mRNA technologií. Velké farmaceutické firmy se mu ale na pomoc nehrnou.
Afrika nadále zůstává kontinentem nejméně proočkovaným proti covidu-19. Světová zdravotnická organizace (WHO) už vyjádřila obavy, že tamní chudší země brzy nebudou mít čím očkovat, protože jim docházejí zásoby. Africké státy se většinou řídily jejími radami a aplikovaly co nejvíce prvních dávek, přičemž nyní reálně hrozí, že druhou dávku někteří lidé zkrátka nedostanou. Další země zase nezvládly do očkovacích center distribuovat ani první dávky, kterým už brzy skončí datum spotřeby.
I kvůli tomu se zvyšuje tlak na velké země, které mají vakcín dostatek, aby je africkým zemím co nejrychleji poskytly. V rámci přerozdělovacího schématu Covax dostala většina afrických států vakcíny z Indie, která ale jejich export kvůli vlastnímu nedostatku nedávno stopla.
Hlavním problémem Afriky je fakt, že 99 procent vakcín proti nejrůznějším nemocem musí dovážet. WHO ve spolupráci například s Francií se to teď snaží změnit. V Jihoafrické republice by totiž mělo vzniknout středisko pro výzkum mRNA technologie, která se používá ve většině vakcín proti covidu-19.
Ve středisku by se měli afričtí výrobci učit vyvíjet vlastní vakcíny. Nejprve proti covidu-19, poté například i proti tuberkulóze a výhledově třeba proti viru HIV. K dispozici by měli mít nejen potřebnou technologii, ale i know-how, které by s nimi měly sdílet největší farmaceutické firmy světa.
Právě v tom ale může být problém. Největší světoví výrobci vakcín proti covidu-19, tedy Pfizer a Moderna, totiž zatím vůbec nedali najevo, že by je africký projekt zajímal. Podle webu Politico se k němu staví značně rezervovaně. Hraje se přitom o čas. V novém středisku by totiž chtěli dosáhnout soběstačnosti při vývoji už do roka.
„Moderna a Pfizer musejí okamžitě poskytnout své mRNA technologie, aby bylo v Jihoafrické republice možné nezávisle vyprodukovat vlastní vakcíny,“ vyzvala Kate Stegemanová z organizace Doktoři bez hranic. Podle Jaumeho Vidala z neziskové organizace Health Action International hrají farmaceutické giganty velmi nebezpečnou hru, protože jejich konání může zničit životy tisíců lidí.
Jihoafrická republika se však zatím musí spolehnout výhradně na vlastní firmy a zdroje. Hlavním dodavatelem nového střediska má být biofarmaceutická firma Biovac, výrobcem Afrigen a potřebné know-how dodá konsorcium místních univerzit.
„Ukázalo se, že už se dále nemůžeme spoléhat na vakcíny vyrobené mimo Afriku, protože nikdy nedorazí. Nikdy je nedostaneme včas a lidé budou dál umírat,“ zdůraznil důležitost centra prezident JAR Cyril Ramaphosa. Vznik nového výzkumného střediska přímo podpořil i francouzský prezident Emmanuel Macron.
