Záběry ze Sněžky obležené turisty se loni staly jedním ze symbolů letní koronavirové dovolené. Češi nemohli k moři, tak se ve velkém vydali do Krkonoš. Na nejvyšší české hoře byla chvilkami hlava na hlavě. Správa tamního národního parku dokonce musela natáhnout ochranné sítě, aby bránila neukázněným výletníkům chodit na nejcennější chráněná místa.

Podobné to bylo i v jiných částech nejvyššího českého pohoří. Krkonoše patří mezi turisticky nejzatíženější národní parky v Evropě, turistů neustále přibývá a loni ten trend ještě posílila pandemie. Každoročně sem zavítá několik milionů lidí.

Podle národního parku už nelze hovořit o turismu, ale o „overturismu“, tedy o fenoménu, který trápí všechna populární místa ve světě – turismus se pro ně stává nebezpečnou zátěží, která může mít pro cenná území fatální následky. Proto také loni v létě ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) prohlásil, že je zapotřebí vstup do nejvyhledávanějších oblastí české přírody omezit – a to nejpozději od letošní letní sezony. „Máme shodu s národními parky, že to vyzkoušíme. Lídrem bude Krkonošský národní park,“ řekl Brabec, podle něhož není únosné, aby se při výletu na Sněžku postupovalo v dlouhé frontě, která se okamžitě změní v zácpu, kdykoliv se někdo na chvíli zastaví.

Brabcův pokus

Brabec si představoval, že si návštěvník Krkonoš pořídí časovou vstupenku, tedy jakousi rezervaci vstupu na konkrétní místo na vybraný den a hodinu. „Lidé by si to mohli dopředu objednat a věděli by, že tam bude jen konkrétní, omezený počet lidí,“ sdělil Brabec, „časová vstupenka je pokus, jak začít regulovat, zjistit, jak to zabere, a podle toho budeme chystat další kroky.“

Vstup by měl být podle něj zdarma, i když podle průzkumu, který si před časem nechal vypracovat Krkonošský národní park, by více než polovina dotázaných s nějakou formou vstupného nebo příspěvku souhlasila. Mimochodem, vstupné v přepočtu asi 50 korun se platí za vstup do polské části Krkonoš a vstupným se rovněž reguluje například návštěvnost v Adršpašských skalách (v hlavní sezoně zaplatí dospělý 120 korun, dítě 70 korun, čtyřčlenná rodina 320 korun). Kapacita prohlídkového okruhu je tak v Adršpachu omezena na maximálně 400 lidí za hodinu.

Až po volbách

Jak to bude v Krkonoších? Nijak. Počet turistů v Krkonoších a případně i v dalších národních parcích se letos regulovat nebude. Důvod? Ačkoli loni ministr Brabec tvrdil, že na rozdíl od placené vstupenky nevyžaduje časová rezervace změnu legislativy, teď to je jinak.

„Právní rozbor z druhé poloviny loňského roku ukázal, že bez hlubokého zásahu do legislativy není možné postupovat při omezování nadlimitní návštěvy vybraných částí národních parků původně předpokládaným způsobem, tedy zavedením časových vstupenek. Nová právní úprava by se musela vypořádat se zásahem do ústavního práva na svobodu pohybu a zároveň by bylo potřeba novelizovat zákon o ochraně přírody a krajiny, což není v dohledné době reálné,“ sdělilo týdeníku Hrot tiskové oddělení ministerstva životního prostředí.

Shutterstock.com

Ministerstvo se zkrátka rozhodlo posunout nastavení nových pravidel pro návštěvníky Krkonoš a dalších národních parků až na dobu po říjnových volbách (možná i z obavy, že by se omezení výletů do Krkonoš mohlo podepsat na preferencích ANO). Zůstane tedy jen u informačních kampaní, které mají ukázat veřejnosti, jak se má v národních parcích a obecně v přírodě chovat, nebo které nabízejí i jiná, méně známá místa, kam se vypravit. „Národní parky také zpřísňují dohled a sankce za porušování zákona,“ konstatovalo ministerstvo.

Ochranné sítě

O regulaci turistů na horách stál asi nejvíc Krkonošský národní park. Mluvčí parku Radek Drahný loni připomínal, že jen na Sněžku přijde denně pět tisíc lidí, v sezoně až deset tisíc. „Ten vrchol má velikost poloviny fotbalového hřiště, turisté, kteří tam přicházejí, jsou zklamáni, čekají přírodu a najdou jedno z nejnavštěvovanějších míst v celé republice,“ řekl Drahný serveru iDnes.

Současnou liknavost nadřízeného úřadu, tedy odložení regulace turistů, KRNAP nekomentoval. Na případný další nával v nejexponovanějších částech Krkonoš, mezi něž kromě Sněžky patří také pramen Labe, Obří důl nebo Mumlavské vodopády, se ovšem už teď park připravuje.

„Určitě budeme v mezích našich personálních možností posilovat výkon strážní služby. Uvidíme, jak budou turisté respektovat omezení vstupu do volného terénu v klidových územích. Pokud nebudou, můžeme opět třeba na Sněžce a nejbližším okolí přistoupit k instalaci ochranných sítí,“ řekl Hrotu mluvčí parku Radek Drahný. „Naší snahou ale není oplotit tyto partie. Naopak bychom byli rádi, pokud bychom návštěvníkům mohli ponechat zážitky bez fyzických zábran. Pokud ale budou návštěvníci nezodpovědní, budeme muset nějaké opatření opět přijmout,“ dodal Drahný.

Zkušenosti jsou ovšem spíše takové, že nezodpovědných návštěvníků přibývá. Ukázal to třeba loňský první listopadový víkend, kdy se do Krkonoš nahrnuly davy turistů, kteří si nejspíš chtěli užít jedno z posledních slunečných počasí před blížící se zimou. „Počet přestupků, které jsme o víkendu zaregistrovali nebo nám je lidé nahlásili, byl skutečně alarmující,“ řekl ředitel správy národního parku Robin Böhnisch. Desítky aut vjížděly na území parku nebo parkovaly na nepovolených místech, na vrcholku Sněžky zase mnozí návštěvníci chodili mimo vyznačené území, někteří si dokonce uspořádali piknik na křehkých alpínských trávnících. Také cyklisté vyráželi do oblastí, kudy nevedou vyhrazené cyklotrasy, tedy například do Dvorského lesa nebo na Klínové Boudy.

„V Krkonoších je obecně zásadním problémem míra návštěvnosti. Ta masovost. Od minulého jara je to ještě větší problém, protože při třinácti milionech návštěv ročně stoupá procento těch, kdo pravidla z různých důvodů nedodržují. Jedno jediné procento z toho počtu dělá 130 tisíc lidí. Před koronavirem jsme odhadovali, že neukázněných je jedno až dvě procenta návštěvníků. Teď je to rozhodně víc. A platí to především na těch ‚profláklých‘ místech, jako jsou Sněžka, Zlaté návrší, pramen Labe a podobně,“ říká náměstek ředitele parku Jakub Kašpar.

Tetřívci v ohrožení

Kašpar připomíná, že v Krkonoších přežívá jedna ze dvou posledních populací tetřívka obecného v Česku. Zimu pták přečkává v záhrabech, odkud ráno a vpodvečer vyráží hledat cokoli k snědku – pupeny, větvičky. A pak zase zaleze a snaží se s minimem energie přežít. „Zaleze tam, kde ví, že nevede cesta, protože předpokládá, že tam bude mít klid. Ale když se freerider nebo skialpinista vydá v takové lokalitě mimo cestu, vyplaší ho. S energií, kterou má to zvíře k dispozici, to mockrát nevydrží. A tetřívků ubývá. Blížíme se k limitní hranici přežití druhu,“ varuje Kašpar.

Podle něj je samozřejmě možné, abychom si jako společnost řekli, že je pro nás důležitější, aby každý mohl chodit nebo jezdit, kamkoli se mu zachce. „Ale pak se taky musíme shodnout na tom, že nechceme žádné národní parky. Že se dokážeme a chceme bez přírody obejít; se vším všudy, co si tím způsobíme. Pokud se na tom neshodneme, pak je ale třeba dodržovat základní pravidla – a pro návštěvníky národních parků jich fakt zas tak moc není.

Ani skialpinista, který s pocitem, že nemůže nic zničit, projede ledovcovým karem, kde zimují tetřívci, nepoleze na zámku do komnat, kam nemá, a nelehne si do hraběcí postele. Protože mu dojde, že když to udělá každý desátý, postel přestane existovat. Bohužel, často se setkávám s argumentem, že jeden lyžař přece nic nezničí. Je to tak. Jeden by nic nezničil. Jenže najede stopu a ještě ten den ji za ním použije několik desítek dalších. A další den noví. A pozítří další,“ řekl Kašpar.

Lyžaři patří mezi nejčastěji pokutované návštěvníky Krkonoš, spolu s terénními motocyklisty nebo takzvanými selfíčkáři. V uplynulém roce udělili strážci parku za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny 65 pokut za více než 80 tisíc korun. Právníci odboru státní správy vyřešili dalších 58 správních řízení a uložili pokuty za bezmála 1,3 mi lionu korun. A to spoustu prohřešků řeší strážci domluvou, u mnoha dalších se zase nepodaří viníky dopadnout – typicky u motorkářů. I tak pět z nich dostalo loni pokutu ve výši 15 tisíc korun.

Nejkřiklavější byl případ z loňského 1. dubna, kdy čtveřice jezdců na terénních motorkách na pásech projela prakticky celé zasněžené Krkonoše a poničila například Krakonošovu zahrádku pod Studniční horou. Strážci parku je však spolu s policisty dostihli. Každý pak dostal exemplární pokutu 100 tisíc korun, kterou po odvoláních potvrdilo ministerstvo životního prostředí.

Utržení ze řetězu

Vysokou návštěvnost a více přestupků zaznamenali vloni také na Šumavě. Třeba do návštěvnického centra Srní, kde je výběh s vlky, přišlo v létě každý den přibližně tisíc návštěvníků. A například na Stožecku uložili strážci národního parku jen v červenci pokuty za 80 tisíc korun. „Je to opravdu velké navýšení, bohužel. Lidé jsou víc utržení ze řetězu,“ řekl mluvčí parku Jan Dvořák.

Potíže s nárůstem počtu turistů mají i v národním parku České Švýcarsko a také v Podyjí, kde se počet návštěvníků za posledních deset let zvýšil o čtvrtinu – tamní park navštívilo loni asi 400 tisíc hostů.

„Kde jsou hranice návštěvnosti Národního parku Podyjí? Správci se domnívají, že na ně už pomalu narážíme,“ uvedl mluvčí David Grossmann, „v nejvíce vytížených místech se velký tlak turistů začíná negativně odrážet na stavu chráněné krajiny. Lesní podrost mizí pod botami návštěvníků například na šíji Šobesu a mění se ve vyšlapané písčiny. Ikonický pták Podyjí, čáp černý, na několik let z národního parku zmizel úplně a nyní se vrátil na nové, více nedostupné lokality.“

Vstupenka do Benátek

Nadmíru turistů se snaží řešit mnohá vyhledávaná místa po celém světě včetně Benátek. Italská vláda na konci března odsouhlasila výnos, podle něhož budou muset velké výletní lodě kotvit mimo benátskou lagunu. V minulosti ale podobné zákazy zrušily soudy. Až do začátku koronakrize navštěvovalo Benátky každoročně okolo 30 milionů turistů. Velká část z nich přitom připlouvala právě na obřích výletních lodích, které nejenže znečišťovaly vodu laguny, ale poškozovaly také základy stovky let starých budov. Už v únoru 2019 zase prosadil benátský starosta Luigi Brugnaro plán, podle něhož by si měl každý turista od roku 2022 svůj pobyt ve městě dopředu zarezervovat. V opačném případě by mu hrozila pokuta až 450 eur (asi 12 tisíc korun).

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.