A takový to měl být hezký rok

Letošní rok dopadl po hospodářské stránce pro Česko mnohem hůř, než jsme doufali. A neplatí to jen pro „domácí“ odhady ekonomického vývoje, které – s výjimkou České národní banky – na jaře po opadnutí vlny covidu předpokládaly podstatně rychlejší oživení ekonomiky. Velké rozdíly mezi prognózami na jaře a teď najdete i v případě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise.

O pár set miliard bohatší

Česká republika patří mezi evropskými zeměmi k těm, které rostou nejpomaleji. Český HDP bude na konci letošního roku ve stálých cenách dost výrazně pod úrovní, na níž byl před dvěma roky. Není to žádná legrace, když si uvědomíte, že OECD v prognóze z listopadu 2019 předpokládala, že český HDP bude o nějakých šest a půl procentního bodu vyšší, než je jeho aktuální prosincový odhad. Přepočteno na současné koruny je to přes 400 miliard.

Část z nich je odložena do budoucna, například peníze na spotřebu domácností, které nebyly utraceny a vězí – inflaci navzdory – na vkladových účtech. Nejen spotřebu, ale také některé investice lze realizovat později. Ale zčásti jde nepochybně o to, čemu hoteliéři říkají „peníze za včerejší prázdné postele“, tedy tržby za pokoje, které měly být plně obsazeny, ale zůstaly prázdné. Ty už také nikdo nikdy neuvidí.