V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Normálního na uplynulých třech letech nebylo vůbec nic. Co to udělalo s úvěry a vklady v českých bankách?
Za poslední tři roky toho česká ekonomika a spolu s ní i bankovní systém zažily opravdu mnoho. Několik vln různých mutací koronaviru, které prošly populací většiny zemí na této planetě, vedlo k oslabení investorských, podnikatelských i spotřebitelských očekávání. Vlády a centrální banky na to reagovaly masivním uvolněním finančních podmínek, a to i ty, které si to neměly dovolit. Výsledkem podpory udržení příjmů obyvatelstva a subvencování firem byl vzestup depozit, patrný od Číny přes USA až po celou západní Evropu, nejen v Česku. Část z toho byla vynucená uzávěrami, část nejistotou a obavami z budoucnosti.
Když rizika pominula, odložená poptávka se nepotkala s nabídkou, která stále trpěla opakovaným narušením řady dodavatelských řetězců. Výsledkem byly inflační tlaky, jaké například Spojené státy nepoznaly čtyřicet let a Česko od liberalizace cen v roce 1991. Při zpětném ohlédnutí se ukazuje, že zejména velké centrální banky v čele s Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou na kumulaci rizikových faktorů reagovaly pozdě.
ČNB, která blahé paměti spustila sérii zvyšování úrokových sazeb v létě 2021, o den později než Maďarská národní banka, si za to vysloužila velké spílání od tehdejšího premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové. A co čert nechtěl, také od toho, na kterém hodně záleželo: prezidenta Miloše Zemana. Tomu totiž „padla karta“ a na sklonku funkčního období mohl obměnit skoro celou bankovní radu ČNB. Vůbec přitom nedal na svého odcházejícího guvernéra Jiřího Rusnoka, naopak vybíral „holubičí“ typy, jež s ním alespoň verbálně našly zalíbení v „dovezené inflaci“, kterou přece nezkrotíme zvedáním úrokových sazeb, a kdo to dělá, musí od válu. Do toho přišel útok Ruska na Ukrajinu loni 24. února.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
