Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Letos čekají svět několikery veledůležité volby a netradiční zakončení roku v podobě fotbalového mistrovství světa
Magické číslo začínajícího roku připomíná důležitost binárního rozměru našeho života. A především našeho rozhodování. Ano, nebo ne? Ten, či onen, ta, či ona, nebo snad ta, či onen? Výhra, nebo prohra? Postup, nebo vyřazení? Ani v roce 2022 nebude nouze o takové situace a události. V politice i mimo ni.
V dubnu si ve Francii zvolí nového prezidenta. Poslední sondy svědčí o jasné převaze nelevicových kandidátů. Každý ze čtveřice Macron, Pécresseová, Zemmour a Le Penová, tedy dvou žen a dvou mužů, samozřejmě nabízí hodně odlišné představy o budoucnosti země i jejím zakotvení v Evropě a Evropské unii. V něčem jsou si ale přece podobní a společně pak dost vzdálení západoevropskému levičáckému trendu posledního roku a něco.
O pár týdnů později čekají zemi galského kohouta i parlamentní volby. V obojích volbách se tentokrát nebude rozhodovat jen a jen o Francouzích. Budou je sledovat všichni Evropané, Čechy rozhodně nevyjímaje.
Předmětem zájmu budou také parlamentní volby v Maďarsku. Potvrdí Viktor Orbán svou dominanci a evropské elitě zůstane do tváře vryta jedna z nejhlubších vrásek, nebo maďarský premiér podlehne soustředěnému tlaku sjednocené opozice a „Evropě“ ulehčí? Očekává se tuhý boj. V malé středoevropské zemi se bude rozhodovat o autoritě EU, a tedy její politické budoucnosti.
Supervolební rok čeká i protinožce. Současná australská středopravá vláda vedená premiérem Morrisonem ztratila hodně ze své popularity. Zemi zřejmě čeká obrat doleva, který bude mít hodně shodných rysů s děním v Evropě. Opoziční labouristé vedení Anthonym Albanesem kritizují vlády za nedodržování environmentálních závazků, příliš tvrdou imigrační politiku i příliš liberální hospodářskou. Nabízejí směsici staro- i novolevičáctví.
Brazilské prezidentské volby na začátku října budou soubojem Titánů. Na jedné straně obhajující Jair Bolsonaro, považovaný mnohými za latinskoamerický výhonek trumpovské politiky. A proti němu nikdo méně významný než exprezident a přímo ztělesnění latinskoamerického levičáctví z první dekády 21. století Lula da Silva. Ano, ten Silva, který byl odsouzen za korupci a posléze omilostněn.
Kromě jiného jej tedy „zdobí“ i punc justiční oběti. Souboj dvou lidských excentriků a populistů non plus ultra už teď přispívá k nebývalé polarizaci brazilské společnosti.
Zemi tolik zkoušené kriminalitou, sociálními a v poslední době i covidovými problémy to rozhodně neprospěje. Ale jako námět světových komentářů je to přímo božské.
Listopadové americké „midterm“ kongresové volby budou referendem o prezidentu Bidenovi. Pokud se mu nepovede zázrak, čeká demokraty těžká porážka. Už teď se mluví o vyhlídce historického triumfu republikánů. Otázkou však je, komu to pomůže do budoucna.
Bidenovi a demokratům, aby se vzpamatovali? Tradičním republikánům? Nebo Donaldu Trumpovi, aby ovládl republikány a připravil si vše pro nový útok na Bílý dům? Spousta otázek, na jejichž zodpovězení bude opět čekat přinejmenším půlka světa.
A pak tu máme další parlamentní a/nebo prezidentská klání v Evropské unii – Portugalsko, Malta, Slovinsko, Švédsko, Rakousko, Lotyšsko či nepřímo volení prezidenti Itálie a Německa. A spoustu dalších voleb všude po světě, počínaje Sv. Tomášem a Princovým ostrovem a konče Indií.
K tomu přičtěme důležitá referenda v Bělorusku, Chile, Libyi, Mali, Srbsku nebo v Tunisku, v nichž mnohdy půjde o bytí demokracie a někdy i o holý život.
Když už jsme u čísla 22, nelze nepřipomenout zásadní, ba přímo světodějnou událost, při které bude v akci vždy 22 borců tvořících dvě nastoupivší jedenáctky. Mistrovství světa ve fotbale – poprvé a netradičně v arabském světě, poprvé a netradičně v závěru roku. Osvědčí se takový model, nebo půjde o slepou uličku? Udrží si evropské země dlouhodobou dominanci? Budou mezi čtyřmi semifinalisty jen samé evropské reprezentace jako minule? A co Angličané, zase skončí bez medaile, nebo jen s „bramborou“?
Tak takový tento rok bude. Ale možná i úplně jiný. Rozhodně však zajímavý.
