Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Česká televize i Český rozhlas navrhují zvýšení televizního, respektive rozhlasového poplatku shodně o patnáct korun.
Televizní poplatek by se tak zvýšil na 150 korun měsíčně a rozhlasový na šedesát korun. Zároveň oba veřejnoprávní vysílatelé chtějí změnit definici, kdo má být plátcem poplatku. V Senátu to řekl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Televizní poplatek se nezvyšoval od roku 2008 a rozhlasový od roku 2005. Poplatky jsou přitom stěžejním příjmem obou institucí. Ty letos hospodaří s vyrovnanými rozpočty, ČT ve výši 7,39 miliardy korun a Český rozhlas 2,26 miliardy.
Poplatek by se podle Dvořáka už neměl platit za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale plátcem by měl být ten, kdo veřejnou službu využívá, tedy i uživatelé modernějších zařízení schopných obsah veřejnoprávních médií přijímat – počítačů, mobilních telefonů nebo tabletů. Zároveň by měl být zachován princip platby za domácnost. Zatímco na tomto se ČT a Český rozhlas shodnou, liší se v pohledu na určení poplatku u právnických osob. ČT navrhuje, aby firmy platily podle počtu zaměstnanců, Český rozhlas chce zachovat nynější model odvíjející se od počtu přijímačů.
Nová definice poplatníka by podle Dvořáka znamenala zvýšení počtu platících domácností o 300 tisíc až 350 tisíc. Spolu se zvýšením poplatku a novým způsobem výpočtu platby u firem by to znamenalo pro ČT téměř dvě miliardy korun ročně, v případě zvýšení poplatku o 45 korun – na 180 korun měsíčně – by byl roční přínos 3,5 miliardy korun.
Možné navýšení rozpočtů veřejnoprávní televize sledují komerční vysílatelé s velkými obavami. „Je to něco, co může zásadně poškodit celý trh a vytvořit nerovné podmínky pro nás jako komerční hráče,“ řekl na konferenci Digimedia generální ředitel TV Nova Daniel Grunt. „Česká televize by ve svých příjmech měla víc, než když sečtu všechny inzertní příjmy všech komerčních televizí.“ Připomněl, že velká většina příjmů komerčních televizí vychází právě z inzerce.
Podle generálního ředitele TV Prima Marka Singera je už teď kvůli investicím do seriálů pro streamovací platformy na českém trhu nedostatek tvůrců. „Takže dvě miliardy způsobí jedinou věc: pokud se napumpují do výroby, inflačně zvednou ceny za výrobu. Pokud je mezi vámi nějaký producent a má producentskou firmu, může tleskat, ale my ostatní budeme plakat,“ řekl auditoriu na konferenci Digimedia.
