Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Evropa se připravuje na případný konec dodávek plynu z Ruska. Česko patří mezi nejohroženější země, v nejhorším scénáři se může ekonomika propadnout skoro o šest procent.
Evropská unie chystá už sedmý balíček sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Opět, stejně jako v šesti předešlých případech, se ekonomická opatření prakticky jistě nebudou týkat dovozu ruského zemního plynu.
Hrozba utnutí dodávek důležité suroviny se tím ovšem nijak nemenší. Tentokrát jím totiž vyhrožuje především ruský prezident Vladimir Putin. Pokud by skutečně plynovody do Evropy vypnul, některým zemím EU by podle výpočtů ekonomů z Mezinárodního měnového fondu (MMF) hrozila těžká recese. Nebyly by schopné zajistit dostatečnou náhradu.
Analýza MMF pracuje s několika scénáři, přičemž ten nejdramatičtější počítá dopady na ekonomiky zemí EU v příštích dvanácti měsících právě pro případ dlouhodobého a úplného ukončení dodávek Gazpromu do EU. Jak by které země utažení kohoutů ještě před zimní sezonou pocítily?
Ekonomové MMF spočítali, že nejlépe by z plynové krize vyšly Irsko, Španělsko, Portugalsko, Švédsko a Dánsko. Jejich závislost na ruském plynu je natolik malá, že by neměly zásadní problém výpadky zvládnout.
Omezený zásah by dostaly také Francie, Nizozemsko a Belgie. Mají totiž dostatečné importní kapacity v podobě terminálů pro dovoz LNG, které lze navíc dál zvyšovat. Například Francie by se podle MMF i v nejčernějším scénáři vyhnula hospodářské recesi; v ostatních zemích by se pak propad hospodářství pohyboval kolem jednoho procenta.
Do jisté míry by se s omezením proudu plynu z Ruska dokázaly vyrovnat i jihoevropské země. Například Rumunsko by mohlo výpadky nahradit zvýšením vlastní těžby zemního plynu. Do Bulharska zase vedou plynovody přes Řecko a Turecko; tamní ekonomika navíc není na této surovině závislá tolik jako jiné evropské státy.
Tím ale dobré zprávy víceméně končí. Ve velmi těžké situaci by se ocitly Rakousko a Německo. Obě země v minulých letech až příliš sázely na ruskou kartu a i po náhradě části dovozu by jim plyn chyběl. MMF jim proto přisuzuje – opět v nejdramatičtější variantě – propad ekonomik bezmála o tři procenta. Ještě hůře je na tom Itálie, jíž by za těchto podmínek hrozilo snížení HDP o 5,7 procenta.
Vůbec nejhorší krizi ale MMF předpovídá střední a východní Evropě. Česko, Slovensko i Maďarsko na importu z Ruska závisí téměř kompletně. Plyn navíc odebírají přes další země (Německo, Rakousko a Itálii). Byly by tak v podstatě úplně závislé na výše zmiňované solidaritě a ochotě sousedních ekonomik podělit se.
I kvůli tomu by recese byla nejhlubší. Pokud by solidarita mezi evropskými státy nefungovala, v případě Maďarska dospěl MMF k číslu minus 6,5 procenta, HDP Slovenska by klesl o 5,7 procenta a české hospodářství by se propadlo o 5,4 procenta. Ani v případě ochoty okolních zemí podělit se by ale recesi neunikly – byla by ovšem „jen“ zhruba poloviční.
