Život v uzavřené smyčce. Číňané vyšli do ulic, nekonečných lockdownů mají plné zuby
Čínské protesty proti lockdownům jsou největším nebezpečím, jež Si Ťin-pchinga v čele státu potkalo
Teoreticky vzato je uzavřená smyčka coby protipandemické opatření docela prima vynález. Vezmete skupinu lidí a necháte je fungovat tak, aby se nesetkali s nikým zvenčí. V normálním světě – ve Filadelfii, Bergenu nebo ve Strakonicích – se to zařizuje obtížně, protože účastníkům (jak to říci jinak – náplni?) smyčky je to krajně nepohodlné, a tudíž neoblíbené. Pokud jste ale šéf čínských komunistů a jste zvyklý přemýšlet o lidech jako o položkách, není to takový problém: nařídíte to, a tedy to tak je, protože tak už je svět zařízen.
Čínský vůdce Si Ťin-pching a jeho lidé ten systém úspěšně použili během letošních zimních olympijských her v Pekingu. Jejich účastníci se skutečně s lidmi z okolního světa potkávali jen minimálně, takže testy mezi nimi odhalily pouze 68 případů nákazy. „Protipandemická opatření na hrách v Pekingu představovala výzvy, ale ukázala, že je možné na velkých mezinárodních akcích udržet omikron na uzdě,“ napsal k tomu tehdy americký časopis Time. Dnes jeho obdiv nad uzavřenými smyčkami sdílí málokdo – a nejméně ze všeho Číňané sami.
„Nejsem stroj!“
Když letos na podzim začal koronavirus znovu nabírat na síle (ve smyslu počtu nakažených), rozhodli Si a spol., že některá obzvlášť důležitá napadená místa prostě obeženou, nejen obrazně řečeno, ostnatým drátem a vytvoří nové uzavřené smyčky. Jedna z nich tak vznikla ve středočínském osmimilionovém městě Čeng-čou. Sídlí v něm tovární komplex Foxconnu, který vyrábí iPhony pro americký Apple. Foxconn je tchajwanská firma, ale zároveň je v komunistické Číně největším soukromým zaměstnavatelem; bylo tedy třeba nějak zajistit pokračování výroby. (Apple i tak odhaduje, že kvůli opatření a následným nepokojům přijde o šest milionů iPhonů Pro.)
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot