Když se před necelými dvěma lety uvažovalo o konci šéfa žalobců Pavla Zemana, pomohlo to dostat na Letenskou pláň čtvrtmilionový dav. Teď, když Zeman tlaky ministryně spravedlnosti Marie Benešové neustál, je to jen jedna z řady zpráv posledních měsíců. Ale jde také o příležitost podívat se dopředu do doby bez Pavla Zemana. Protože na jeho konci samotném vlastně není nic divného.
Zeman končí po deseti letech a vzhledem k tomu, že byl jmenován pouze jednou, má za sebou neúměrně dlouhý mandát – v součtu vlastně dva „prezidentské“. Z hlediska transparentnosti a nezávislosti justice je potřeba, aby nikdo neměl tento post uzurpovaný sám pro sebe. To je prostě fakt. Ví to i Pavel Zeman, který měl před sebou maximálně rok ve funkci a o předčasném odchodu sám přemýšlel.
Tím se dostáváme k bolavým místům. Zejména zákonu o státním zastupitelství, který se devět let rodil tak těžce, až ho ministryně spravedlnosti úplně zarazila. Připomeňme, že hnutí ANO vede resort spravedlnosti už sedm let a mělo jít o jeden z klíčových bodů jeho programu pro zaručení nezávislosti justice. Pokud by zákon platil, lhůta pro šéfa žalobců v něm byla sedmiletá.
Není tedy chybou, že Pavel Zeman odchází. Špatné je, v jaké situaci se to děje. Kromě novely zákona, která by státní zastupitelství držela více stranou od libovůle vlády, nemá ta současná vláda ve sněmovně zaručenou většinu, přičemž se chystá Zemanova nástupce jmenovat. Je to tatáž vláda, jejíž premiér má potíž s podezřením na dotační podvod kolem farmy Čapí hnízdo. Už jednou žalobce Jaroslav Šaroch rozhodl o zastavení stíhání Andreje Babiše a byl to právě Pavel Zeman, kdo kauzu nařídil znovu otevřít.
Ano, tento kabinet má velký reputační problém. Sledovat vládu trestně stíhaného bývalého člena StB, která podlézá kremlofilnímu prezidentovi, jak si vybírá nejvyššího státního zástupce, to bude opravdu fyzicky bolet.
Pak tu máme ještě prezidenta Miloše Zemana a jeho vlivovou skupinu, která jede svůj byznys na jeho triko. Marie Benešová, ať chce nebo ne, je tomu blízko. Je někdejší Zemanovou poradkyní, exčlenkou ČSSD a svůj post zastávala už jednou v kabinetu, který navzdory sněmovně prosadil v roce 2013 právě prezident Zeman.
Existuje tedy řada relevantních důvodů pro to, nechat výběr nástupce Pavla Zemana až na příští vládě. Bylo by ale naivní myslet si, že tuto příležitost si nechá Andrej Babiš či Miloš Zeman ujít. Zajímavé bude sledovat, kdo v této hře bude nakonec silnější. Protože mít na Babiše, který od prezidenta dostane pověření sestavit příští vládu, účinnou páku, je neodolatelně lákavé.
