Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Země se zavázala k ochraně klimatu. Na své cíle by ale měla dávat šestkrát víc peněz každý rok.
Česko rozehrálo malý zelený podvod. Ačkoli v Evropě slíbilo, že přidá plyn v ochraně klimatu, podle čísel nové studie to vypadá, že závazkem celá akce také skončila. K usvědčení české vlády stačila, jako mnohokrát předtím, jednoduchá věc: Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) porovnali klíčový dokument s názvem Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu s reálnými výdaji, které vláda na své cíle posílá. Výsledek? Každý rok by bylo třeba vynaložit šestinásobek peněz oproti současným výdajům.
Vnitrostátní plán je, mimo jiné, jakási bible popisující, co a za kolik peněz chce Česko udělat, aby do roku 2030 snížilo emise skleníkových plynů, zvýšilo podíl obnovitelných zdrojů energie a objem úspor energie. Cílem sepsaným v plánu je snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 procent v porovnání s rokem 2005, což odpovídá úbytku emisí o 44 milionů tun CO2. Penězi vyjádřeno to mají být „nižší jednotky bilionů korun“, jak se v plánu píše. V tomto případě jde o celkové náklady včetně provozní podpory zdrojů a jejich obnovy.
Vědci z FEL se drželi poměrně při zdi. Sumu očistili na základ, který zahrnuje potřebné investiční náklady na rozvoj obnovitelných zdrojů, ke kterému se Česko zavázalo. A došli k 300 miliardám. A pak se na cíl do roku 2030 podívali optikou současných investičních výdajů. Spočetli, kolik investic plyne z podpůrných programů, jako jsou OPŽP, Nová zelená úsporám, OPPIK a podobně. Přihlédli i k infrastruktuře, tedy k plánům, které má na příští roky třeba ČEPS. Započítávali nové instalované výkony v daném roce. „Vyšlo nám, že je potřeba zšestinásobit roční investice, aby Česko cílů dosáhlo. Není to nereálné, ale ambice je to velká,“ popisuje vedoucí výzkumu Michaela Valentová z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
