Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Zahraniční filmaři utrácejí v Česku stále více peněz. Bez novely zákona o audiovizi to ale prý může snadno skončit
Filmové štáby a produkce z Česka i dalších zemí loni trhly rekord v objemu peněz, které investovaly do výroby nových filmů, seriálů nebo reklamy. Celkem dosáhly obratu 15,4 miliardy korun, což bylo zhruba o 3,5 miliardy více než v předchozím roce 2021.
Na skvělém výsledku má podle Asociace producentů v audiovizi (APA) zásluhu hned několik faktorů. Tím hlavním byl konec pandemie koronaviru, která srazila investice do nové tvorby skoro o dvě miliardy. Druhý pandemický rok byl tak co do výsledku zhruba na polovičních číslech než ten loňský. U zahraničních produkcí pak povzbudilo utrácení v Česku navýšení pobídek, jež filmaři z ciziny dostávají od státu.
V Česku se loni točilo hned několik zajímavých a prestižních projektů. Nejčastěji u nás natáčely velké produkce z USA, jako MGM, Lionsgate a streamovací platformy Netflix či Apple TV+, tradičně filmaři z Německa či ze Skandinávie.
Největšími projekty natáčenými v Česku byly v roce 2022 pokračování nejsledovanějšího původního filmu z dílny Netflixu Extraction 2 s Chrisem Hemsworthem, dále druhá řada sci-fi série Foundation podle knihy Isaaca Asimova pro Apple TV+ nebo spin-off hollywoodského blockbusteru John Wick s pracovním názvem Ballerina v hlavní roli s Keanu Reevesem.
Ještě na začátku minulého roku to přitom s vyhlídkami vypadalo všelijak. Nová vláda Petra Fialy vstoupila do roku 2022 v rozpočtovém provizoriu, což v praxi znamenalo, že mohla každý měsíc utratit jen jednu dvanáctinu posledního rozpočtu. A také pozastavení všech „zbytných“ výdajů a dotačních programů.
Omezení pobídek, v jejichž rámci Státní fond kinematografie vracel zahraničním produkcím až pětinu uznatelných nákladů, se projevilo stejně jako v minulosti. Začaly se rušit už naplánované projekty a filmaři hledali alternativu ve vstřícnějších zemích, například v Maďarsku.
Nakonec se problém podařilo vyřešit, a vláda dokonce během roku rozpočet Státního fondu kinematografie v oblasti pobídek ještě navýšila. Celkem tak na ně loni šlo 1,37 miliardy korun. Výsledek se dostavil a přinesl výše zmiňované rekordní útraty filmařů z ciziny v Česku.
Na letošek pak ministr financí kývl na další mírné zvýšení filmových pobídek na 1,4 miliardy. Ani to ale podle APA nestačí k uspokojení velkého zájmu – zdroje z fondu se vyčerpaly hned na začátku letošního roku a od té doby je celý systém pozastavený. Jen letos by přitom zahraniční štáby byly schopné vyčerpat pobídky za dalších 800 milionů.
„Po českých službách je rekordní poptávka a máme historicky nejvyšší částku podpory, přesto ,máme zavřeno‘. Je to paradox a mezinárodní ostuda. Nikdy jsme na tom nebyli lépe, pro zahraničí ale působíme nedůvěryhodně. Důvodem je zastaralý a nepřehledný systém registrace a evidence pobídek, který na základě nerealistických odhadů generuje neplatná data a systém se pak jeví jako přetížený a ucpaný. To ale podle reálné kapacity trhu není pravda,“ vysvětluje předseda APA Vratislav Šlajer.
Vláda, respektive ministr kultury Martin Baxa, přesto tvrdí, že pobídky pro zahraniční štáby považuje za prioritu. Chce ale systém změnit, a to prostřednictvím novely zákona o audiovizi. Problém je, že ta má být účinná až od roku 2025.
„Do té doby systém, tentokrát z čistě technických důvodů, zkolabuje a pověst Česka jako perspektivní destinace pro zahraniční natáčení bude definitivně zničena. Asociace producentů proto apeluje na ministerstvo kultury a Státní fond kinematografie, aby společně nalezly cestu k odblokování jinak zdravého systému,“ dodává Šlajer.
Jednání s vládou absolvovali producenti letos na filmovém festivalu v Karlových Varech. A z výsledků se zdá, že se na určitém kompromisu podařilo dohodnout. „Vzhledem k šíři záběru pracovní skupiny, která novelu připravovala, a rozdílným potřebám hlavních aktérů české audiovize byly diskuse velmi náročné, avšak díky konstruktivnímu přístupu a schopnosti shodnout se na společném zájmu se ty nejzásadnější otázky podařilo vyřešit,“ komentoval schůzku ministr kultury Martin Baxa.
