Hrotcast: Ruský plyn v Česku jako pokrytectví Fialovy vlády. Proč ho bereme stále víc?

Česko v listopadu odebíralo 95 procent plynu z Ruska, i když premiér tvrdí, že jsme na něm nezávislí. V novém Hrotcastu s ekonomickou novinářkou Markétou Malou se dozvíte, proč ruský plyn stále proudí do našich domácností a jakou roli v tom hraje evropská energetická politika.

Česko v listopadu odebíralo 95 procent plynu z Ruska, i když premiér tvrdí, že jsme na něm nezávislí. V novém Hrotcastu s ekonomickou novinářkou Markétou Malou se dozvíte, proč ruský plyn stále proudí do našich domácností a jakou roli v tom hraje evropská energetická politika.

Celý článek
0

Česko a Itálie vyzývají EU: zmírněte sankce pro automobilky, které nevyrábějí dost elektroaut

Praha a Řím chtějí zabránit tomu, aby evropské automobilky musely od příštího roku platit pokuty za to, že v prodejích nových vozů nebude dostatečný podíl elektromobilů.

Praha a Řím chtějí zabránit tomu, aby evropské automobilky musely od příštího roku platit pokuty za to, že v prodejích nových vozů nebude dostatečný podíl elektromobilů.

Celý článek
0

Komentář: Zvolení Trumpa nakoplo akcie i bitcoin. Vydrží to?

Zvolení Donalda Trumpa přineslo razantní růst mnoha aktiv. Dařilo se zejména velmi rizikovým kryptoměnám, posilovaly ale i akcie. Ztrácelo naopak zlato pod tlakem silného dolaru. Jaký výhled implikují poslední data pro finanční trhy? A které nominace Trumpa na budoucí ministry jeho vlády trhy potěšily? A co na to měnová politika? 

Zvolení Donalda Trumpa přineslo razantní růst mnoha aktiv. Dařilo se zejména velmi rizikovým kryptoměnám, posilovaly ale i akcie. Ztrácelo naopak zlato pod tlakem silného dolaru. Jaký výhled implikují poslední data pro finanční trhy? A které nominace Trumpa na budoucí ministry jeho vlády trhy potěšily? A co na to měnová politika? 

Celý článek
0

Zadrátovaná Evropa se pomalu otevírá

Evropské země začínají uvolňovat zavřené hranice. Nejrychleji se otvírají jihoevropské přímořské státy.

Zadrátovaná Evropa se pomalu otevírá
ilustrační foto | Shutterstock.com

Hlídkující policisté, nebo dokonce vojáci se samopaly, betonové zátarasy, závory a auta vracející se s nepořízenou od hranic zpátky domů. Takové scény jako letos na jaře Evropa dlouho neviděla. Čínská chřipka zasadila ostrou ránu víře v překonání konceptu státních hranic – když došlo na nejhorší, většina evropských vlád se rozhodla řešit situaci sólo a přechody nekompromisně zavřela.

S blížící se hlavní dovolenkovou sezonou se ale striktnost zákazů začíná drolit. Hlavním motivem, proč vlády neochotně uvolňují zákazy na hranicích, nicméně není volání lidí po svobodě a Evropě bez hranic, ale mnohem přízemnější motivy. V severní části starého kontinentu je to touha po dovolené na pláži. A v jižní naopak ekonomická potřeba na této touze vydělat.

Jih láká turisty na pláže

V současnosti stále platí na hranicích většiny evropských zemí různě přísná omezení. Mezi výjimky patří Velká Británie, Nizozemsko, Irsko nebo trochu paradoxně Bělorusko, které oficiální koronavirové zákazy pro lidi přijíždějící či přilétající v rámci kontinentu nestanovily vůbec. Příchozí jen musejí akceptovat 14denní karanténu. Vůbec nejbenevolentnější je Švédsko, které netrvá dokonce ani na izolaci po příjezdu do země.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit