Vládní rozpočtová nestřídmost vydávaná za protikrizová opatření nás zahrabává do velké černé díry.
Dokud si sestavují makroekonomické prognózy soukromé firmy nebo banky, ba dokonce i banka centrální, je to důležité (třeba kvůli úrokovým sazbám). Opravdu do tuhého začne jít až teď, když totéž učiní ministerstvo financí, protože jde o základní čísla pro sestavování státního rozpočtu. Už tedy víme, že finance počítají pro rok 2020 s poklesem HDP o dlouho nevídaných 6,6 procenta; klesnout by mělo všechno kromě vládní spotřeby a investic.
V makroekonomické rubrice Hrotu asi není zapotřebí vysvětlovat, že vláda dovede propady tlumit, ale nikoli zvrátit. Už jen kvůli tomu, že veřejné investice jsou zhruba čtvrtinové oproti soukromým a vládní spotřeba samozřejmě nemůže výdajům domácností konkurovat. Výše uvedené neznamená, že stát nemůže posílat spotřebitelům, podnikatelům a investorům důležité informace. Právě naopak, on to dělá každý den. Když je kompetentní a pozitivní, tak vysílač funguje, ale totéž platí i naopak.
Hrátky s čísly
Pokud srovnáme ministerskou prognózu s tím, co v červenci předvídali bankovní makroekonomové, najdete docela zajímavé rozdíly. Především je to nižší letošní pokles, než s jakým počítali experti z bank (střední odhad byl minus -7,5 procenta). Ještě větší rozptyl je v odhadu růstu na příští rok: ministerstvo financí se drží při zemi s plus 3,9 procenta, zatímco prognostický panel České bankovní asociace v červenci uváděl mediánový růst HDP ve výši 5,3 procenta HDP, přičemž spodní odhad byl s 3,5 procenta velmi blízko současnému ministerskému, a největší optimista uváděl vzestup 7,1 procenta.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot