Jaký očekáváte v příštím roce vývoj nezaměstnanosti?
Pokud budou další lockdowny a vláda bude jen dále prodlužovat program Antivirus, pak bude nezaměstnanost růst dál relativně pomalu. Můžeme si tak udržet pozici země s nejnižší nezaměstnaností v EU. Změní se však interpretace tohoto prvenství. Zatímco před covidem odráželo solidní ekonomický růst vázaný na německou ekonomiku a zahraniční turismus, v příštím roce by takové prvenství spíše poukazovalo na absenci transformace podpůrných programů.
Proč podle vás zatím dění na trhu práce příliš neodráží ekonomický vývoj?
Ze všech tří hlavních pilířů státních kompenzací škod způsobených státním lockdownem (pro firmy, pro OSVČ a pro zaměstnance) je ten zaměstnanecký nejmenším průšvihem. Nezaměstnanost zaměstnanců tak neroste ani zdaleka takovým tempem, jakým upadají firmy, a zejména OSVČ. Dobrá stránka je, že máme proto stále ekonomiku s běžícím motorem, jen stojíme na červené a máme zařazen neutrál. Pokud se jednou objeví zelená, můžeme rychle zařadit a opět se rozjet.
Tomu by vyšší nezaměstnanost zabránila?
Vyšší nezaměstnanost dnes by naopak znamenala, že bychom pak museli motor nejdříve startovat. Je tu ale i špatná stránka. Některé země, které na křižovatce nechají motor zhasnout, onoho čekání na zelenou využijí k jeho výměně za lepší model, lépe odpovídající stavu vozovky za křižovatkou. Některé změny v ekonomice (zejména v logistice a v budování kapacit) budou patrně trvalejšího rázu a tyto sektory budou potřebovat uvolněné pracovníky z jiných sektorů. A to obzvláště v České republice! Můžeme se totiž jinak stát obětí vlastního úspěchu.
Zatímco země s vyšší předcovidovou nezaměstnaností mají dnes kde tyto pracovníky brát, my jsme zamrzli na vrcholu konjunktury. Před covidem v mnoha sektorech „nebyli lidi“ a tato situace díky podpoře do značné míry pokračuje i dnes (v porovnání s ostatními zeměmi). Paradox zvláštní doby.
Do jaké míry nezaměstnanost ovlivní konec vládních podpůrných opatření?
Vládní opatření na trhu práce není zatím prostor ukončovat, zelená stále nesvítí. Ale už dávno, nejpozději po první vlně lockdownů, se měla reformovat. Stručně řečeno, už o prázdninách měl být Antivirus nahrazen Kurzarbeitem, který není tak plošný a je schopen lépe naměřit skutečnou míru postižení lockdownem v daném podniku. Okamžitá hrubá záplata Antiviru byla snad obhajitelná v panice jara, ale tři čtvrtě roku poté již dávno ne. Spousta zemí Kurzarbeit nasadila již od začátku, my jej neustále odkládáme.
Nakolik neodpovídá statistika nezaměstnanosti tomu, co se na trhu práce děje?
Zatímco oficiální míra nezaměstnanosti neroste nijak závratně, roste skrytá, nenaměřená nezaměstnanost. To jsme viděli na číslech během jarního lockdownu a částečně to vidíme i nyní. Zvyšuje se počet nemocenských (s covidem nesouvisejících) – krátkodobě je jednodušší dojít si k lékaři pro razítko než přihlásit se na úřad práce. Také se při lockdownech a po nich významně snižuje počet odpracovaných hodin. Lidé sice mají zaměstnání, ale nejsou zaměstnaní. To lze udržet jen krátkodobě, nakonec se z nezaměstnaných zaměstnaných stanou nezaměstnaní nezaměstnaní.
