Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Všude vzrostlé stromy a spoustu další zeleně, a to dokonce i na střechách, nabíjecí stanice pro elektrovozidla, fotovoltaika, maximálně využívaná srážková voda anebo uhlíkově neutrální provoz budov.
Může to znít jako futurologická vize, ale přesně tak by měla vypadat „moderní čtvrť budoucnosti“, která v roce 2023 začne vyrůstat v Židlochovicích u Brna. Chytré Líchy mají ambicí stát se první skutečně udržitelnou čtvrtí v Česku.
Možná se z židlochovické čtvrti Chytré Líchy stane unikátní prototyp, vzor, jak budou městské části běžně vypadat za dvacet, třicet let. Základní myšlenka je vcelku jednoduchá: více zeleně, energeticky úsporné a bezpečné bydlení v nejužším souladu s přírodou, technologie, které slouží lidem, jejich komfortu a současně umožňující chovat se vůči svému okolí zodpovědně. Co to ale konkrétně obnáší?
Vítězný návrh z kanceláře Pelčák a partner architekti počítá mimo jiné s výrazně omezeným vjezdem aut, vozy by namísto toho měly parkovat na okrajích nové čtvrti. Projekt předpokládá z velké části s výstavbou trojdomů, respektive se třemi byty nad sebou, přičemž každý bude mít vlastní vchod. Autoři si od těsného sousedství slibují vznik ucelených sociálních komunit. Podobně funkční projekt se stejně pojatými byty už funguje například ve Vídni.
Dominantním zdrojem elektřiny by měla být fotovoltaika, panely by měly být umístěné nejen na střechách domů, ale také krytých parkovišť. „Celá lokalita bude technicky připravena tak, aby zde v budoucnu mohly fungovat jak klasické energetické koncepty, tak inovativní energetická společenství, energetické komunity nebo další modely. Díky centralizaci parkování by čtvrť zároveň měla být připravená na nástup elektromobility. Nabíjecí stanice budou umístěné u společných parkovacích ploch,“ uvedl Jan Bárta, koordinátor projektu Chytré Líchy a zakladatel Centra pasivního domu. Čtvrť kromě toho počítá pro tamní obyvatele také s nabídkou carsharingu.
K co nejefektivnějšímu hospodaření s vodou by v Chytrých Líchách měly pomáhat prvky takzvané modrozelené infrastruktury, tedy propojení zelených ploch a hospodaření s vodou. Například zelené střechy výrazně zpomalí odtok srážkové vody a umožní její odpařování do ovzduší. Srážková voda se bude v co největší míře využívat k provozu nemovitostí. Stromy a další zeleň zase zmírní následky sucha nebo přehřívání budov, sníží rovněž prašnost a hluk.
Jedním z hlavních cílů židlochovické čtvrti je dosažení uhlíkové neutrality při provozu domů a dalších objektů. Toho chtějí autoři dosáhnout využíváním obnovitelných zdrojů a současně razantním snížením konečné spotřeby energie. Všechny navrhované budovy splňují parametry pasivního standardu. I díky tomu se v zimě bude maximálně využívat sluneční svit, aby se na vytápění spotřebovalo co nejméně energie. Teplo se bude zároveň získávat také z odpadního vzduchu pomocí systému rekuperace. Riziko letního přehřívání by se mělo snižovat například díky stromům v okolí nebo stíněním oken.
Projekt počítá rovněž s co nejefektivnějším osvětlením nebo úspornými armaturami pro snížení spotřeby teplé vody. K výrobě elektřiny pro Chytré Líchy poslouží zejména fotovoltaické panely na střechách budov, případné přebytky se mohou dodávat i do distribuční sítě. Podle předběžných propočtů by nové technologie měly ušetřit 286 tun oxidu uhličitého za rok a zhruba 400 megawatthodin elektřiny.
Projekt Chytré Líchy, který vyjde na několik stovek milionů korun, finančně podpořila německá nadace Deutsche Bundesstiftung Umwelt a Jihomoravský kraj.
Čtvrti a města budoucnosti počítají také s minimem nevytříděného odpadu. Co půjde, to se znovu využije. Biologický odpad na kompostování, plasty, papír a další vhodný materiál se zrecyklují. Nejde jen o ekologii, ale také o peníze. Nezbytným předpokladem nové cesty je využívání moderních technologií a účinná, hodnověrná osvěta.
Mezi prvními to pochopila například Prostřední Bečva na Vsetínsku, která už v roce 2016 zavedla systém takzvané adresné evidence odpadů. Už po prvním roce se snížilo množství směsného komunálního odpadu od třetinu a radnice ušetřila více než 330 tisíc korun. Veškeré investice do systému se vrátily do jednoho roku.
