Vojenské neúspěchy Ruska na Ukrajině, které před dvěma měsíci bezdůvodně napadlo sousední stát, vyprovokovaly vládce Kremlu Vladimira Putina, aby otestoval soudržnost zemí Evropské unie. Polsku a Bulharsku zastavil státní plynárenský koncern Gazprom dodávky zemního plynu, údajně kvůli tomu, že neplatí v rublech.
Tento požadavek už Putin oznámil před měsícem, země EU (kromě Maďarska) jej odmítly jako bezprecedentní porušení smluv. Podle ruské agentury TASS novému systému plateb vyhovělo také Rakousko, respektive společnost OMV. Rakouský kancléř Karl Nehammer informaci popřel s tím, že se jedná o ruskou propagandu.
Nyní ruský diktátor zkouší, jak bude Brusel reagovat na jeho další nátlak. Gazprom hrozí, že omezí další dodávky, pokud budou obě země odebírat tranzitní plyn určený dalším zákazníkům. Varšava i Sofie tvrdí, že veškeré platby za dříve odebraný plyn řádně zaplatily podle současných smluv.
Polsko nakupuje z Ruska devět miliard kubíků plynu ročně, což je 55 procent spotřeby. Ministryně pro životní prostředí Anna Moskwaová zdůraznila, že je země na přerušení dodávek připravena, zásobníky plynu má naplněné na osmdesát procent. Do konce roku Polsko stejně plánovalo odběr z Ruska zastavit, protože smlouva s Gazpromem skončí. Má se zprovoznit ropovod Baltic Pipe z Norska. Závislost na ruském plynu se snaží dlouhodobě snižovat i díky terminálu pro zkapalněný plyn ve Svinoústí. Také Bulharsko tvrdí, že se dokáže s přerušením dodávek vyrovnat.
Platby v rublech jsou porušením sankcí
Placení plynu v rublech je podle právníků Evropské unie porušením protiruských ekonomických sankcí. Zhruba šedesát procent kontraktů na plyn je v eurech, zbytek v dolarech. Pokud by se musely platby konvertovat na ruskou měnu, znamenalo by to její umělé posílení vůči západním měnám.
Zásadní pro další vývoj bude reakce Německa, jež od začátku konfliktu na Ukrajině zdůrazňuje, že by okamžitý bojkot ruského plynu pro ekonomiku znamenal obrovské problémy a vlnu propouštění. Německo využívá plynovod Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko. Politik vládní FDP Alexander Lambsdorff ale už prohlásil, že se i Berlín musí připravit na to, že bude bez ruského plynu.
Podle Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO) prudce poklesl tok plynu v bodech Kandrati ve východním Polsku a Vysokaje v Bělorusku. Cena plynu na poslední vývoj reagovala ve středu ráno zvýšením na 125 eur za megawatthodinu v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF. V poledne cena klesla na 107 eur.
Německý deník Die Welt v souvislosti s přerušením dodávek do Polska připomenul, že Varšava patří mezi nejaktivnější spojence Ukrajiny. Polská vláda nabídla sousední zemi stíhačky MiG-29, nyní slíbila dodávku ruských tanků. Navíc je zásadní tranzitní zemí pro zbraně ze Spojených států a dalších západních zemí.
V případě Bulharska se jedná o zastavení dodávek plynu ropovodem TurkStream, jenž vede z Ruska po dně Černého moře do Turecka. Země pokrývá devadesát procent své spotřeby od Gazpromu, loni odebrala přes tři miliardy metrů krychlových plynu. Nová vláda Kirila Petkova přerušuje dosud velmi přátelské vazby na Moskvu, ruskou invazi odsoudila a dodává na Ukrajinu humanitární pomoc. Petkov měl odcestovat do Kyjeva, aby probral další dodávky pomoci.
Spojené státy na krok Kremlu reagovaly tím, že s ruským vydíráním Evropy počítaly a snaží se dodávky LNG zvyšovat. Evropská komise v březnu oznámila, že do konce roku sníží EU odběr ruského plynu o dvě třetiny. Dosud byla sedmadvacítka závislá na ruském plynu ze čtyřiceti procent. Brusel už vyhlásil zákaz dovozu ruského uhlí a zvažuje omezení dovozu ropy.