Finální předvolební kauza se valí Českem. Andrej Babiš „ulil“ 400 milionů přes daňové ráje do nemovitostí ve Francii. Další díl seriálu mezinárodního sdružení investigativních novinářů vykutal gigabajty dat z právních kanceláří zabývajících se zakládáním a správou offshorových společností a v sítu uvázla řada světových politiků, včetně Andreje Babiše.
Tedy uvázla v tom smyslu, že se objevily dokumenty o provedení transakcí, které jsou zcela legální, nicméně mohou zakrývat různé nepravosti. Od praní peněz pocházejících z obchodu s drogami či korupce přes uklízení lupu různých středoasijských a afrických kleptokratů až po legální daňovou optimalizaci, pololegální obcházení místních regulací finančního sektoru či obyčejné zakrytí vlastnictví, „aby sousedi nezáviděli“. Nebo třeba prosté furiantské vyfouknutí nemovitosti pod nosem obchodnímu partnerovi, s nímž přitom potřebuji dotáhnout výnosný kšeft.
Když vypustíme obchod s drogami a asijské paši, mohla Babišova transakce představovat cokoli z uvedeného nebo měla některý z dalších desítek možných legálních důvodů.
Některá česká média mají jasno. Babiše vyšetřit a zavřít! Nicméně už by mohla po těch letech vyšetřování a zavírání přijít s něčím novým. Babišovi příznivci se jen utvrdili v tom, že pověstná kampaň pokračuje, a i ty, kteří z různých důvodů váhali, zda si Babiš jejich důvěru zaslouží ještě jednou, to k urnám dotlačí.
Objektivně bychom si měli být vědomi skutečnosti, že předchozí plody práce totožných investigátorů, které vyústily v kdysi velmi výbušnou kauzu Panama Papers, skončily vyšetřováním desítek Čechů, mezi nimiž byli třeba Petr Kellner či Daniel Křetínský, který si koupil firmičku s katamaránem v Karibiku. Z velkého povyku nebylo u nás ani jedno obvinění z trestného činu. Ony podezřelé transakce byly čisté jako slovo boží.
Jasně že tentokrát to může být jinak. Ale než budeme jásat, že Andreje zase někdo tak hezky před volbami chytil za ruku, musíme si nejprve říci, zda věříme, že „Všeci kradnú“, nebo „Nejsme jako oni“ – ti voliči, kteří kdysi tak slepě uvěřili tomuto Babišovu volebnímu programu a čemusi posloužili.
Pandora Papers popravdě varují už svým názvem. Když bájná královna Pandora porušila zákaz a otevřela onu prokletou skříňku, vmžiku z ní vylétly na svět běsy, zhouba, nemoci a zlé emoce. Když Pandora viděla, co udělala, zase ji zaklapla a poslední, co nestačilo vylétnout, byla naděje.
