Vrátí Senát do hry povinné zálohy pro exekutory?

Charakteristikou efektivního legislativního kompromisu při zápolení zájmových skupin je situace, v níž ani jedna zájmová skupina není s výsledkem nijak zvlášť spokojená, ale nevyplatí se jí investovat extra náklady do další snahy získat rovinu legislativní výhody na svoji stranu. Vypadalo to, že takovým kompromisem je výsledná podoba novely exekučního řádu, která po bouřlivých jednáních opustila Poslaneckou sněmovnu a zamířila do Senátu. Nakonec to tak ale být vůbec nemusí.

Konkurence zlevňuje

Nikomu, kdo analyzuje ekonomickou nebo právní podstatu vztahu mezi dlužníky a věřiteli, neunikla informace, že se i v Senátu svede vcelku tvrdý boj o podobu legislativy. Není vyloučeno, že křehké ekvilibrium z Poslanecké sněmovny rozkymácí opětovná snaha vrátit do hry teritorialitu nebo naopak vyškrtnout problematické zavedení povinných záloh exekutorům.

Vládní novela zákona počítala s tím, že by věřitelé museli povinně a v předstihu hradit exekutorům zálohy na v budoucnu odváděnou práci na vymožení dluhu, a sice při samotném podání exekučního návrhu (paušálně stanovená náhrada hotových výdajů za úvodní úkony exekučního řízení ve výši 200 korun), a dále také zálohy na náklady exekuce. Možnost stanovit si zálohy existuje i v současném systému, avšak není povinná. Vyhláška ministerstva spravedlnosti stanoví, že výši zálohy určí exekutor, a limituje jej tím, že tato záloha nesmí přesáhnout 50 procent očekávané odměny a náhrady nákladů exekutora.