Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Vojna s Turkem

Erdoğan se už dávno přestal chovat jako spojenec. Jenže Evropa ho sama umravnit nedokáže, a tak bude zase muset škemrat ve Washingtonu.

Hluboká nedůvěra a občasné pošťuchování mezi dvěma členskými zeměmi NATO, Řeckem a Tureckem, je takovým středomořským folklorem. Současná krize kolem tureckých pokusů posunout mořské hranice ve svůj prospěch kvůli ložiskům zemního plynu je ale trochu jiné kvality. A to ani ne tak věcnou podstatou jako situací, v níž se to vše odehrává.

Turecko v posledních deseti letech provedlo pod Erdoğanovým vedením razantní geopolitický obrat. Poté, co se definitivně ukázalo, že se země nikdy nestane členem EU a Atatürkova cesta na Západ je slepou uličkou, se Turecko vrací ke svým osmanským kořenům, kdy sultán v Istanbulu byl hlavou muslimského světa. Přestože Turecko v roce 1949 patřilo mezi první země, které uznaly čerstvě vzniklý stát Izrael, dnes mohutně podporuje palestinské teroristické organizace. Šéfové Hamasu dostali od istanbulského sultána dokonce turecké pasy.

Zapomenuty nejsou ani zprávy tajných služeb monitorujících tureckou účast na obchodu s ropou prodávanou Islámským státem. A dohodu Izraele se Spojenými arabskými emiráty o navázání diplomatických vztahů Erdoğan označil za zradu. Není tak divu, že šéf Mossadu Yossi Cohen označuje Turecko za větší hrozbu v regionu než Írán, který je dnes mocností na hliněných nohách.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit