Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vláda má možnost řešit problém s veřejnými financemi také půjčkou od Evropské komise. V únoru se má rozhodnout, zda peníze z tzv. fondu obnovy využije.
Bývávaly časy, kdy se Česko mohlo zadlužit a věřitelé ani u dlouhodobých půjček nepožadovali dohromady žádný úrok. Jak se každý může přesvědčit na dlouhých časových řadách, publikovaných Českou národní bankou, výnos u desetiletého vládního dluhopisu v korunách byl pod jedním procentem od listopadu 2014 až do září 2017. Přitom to byla léta takříkajíc plnotučná, kdy ekonomika rostla vysoce nadprůměrným tempem, v roce 2015 o 5,4 procenta a v roce 2017 o 5,2 procenta. Tyto roky se překrývají s dobou „kurzového závazku“, kdy ČNB zafixovala kurz koruny na 27 za euro, aby při nulové sazbě ještě více změkčila finanční podmínky, odvrátila hrozbu deflace a odspoda se vrátila k dvouprocentnímu inflačnímu cíli.
Zní to neuvěřitelně, ale je to přitom pár let. Podruhé se výnosy u desetiletého českého korunového bondu dostaly pod jedno procento v prvním roce pandemie covidu, kdy ekonomika padala zhruba stejným tempem, jako o pět let dříve rostla, a vláda Andreje Babiše spustila fiskální stavidla. Ani zdaleka nebyla sama a připusťme, že je velký rozdíl mezi tím, když začne ve velkém utrácet země, jejíž podíl na celosvětovém hrubém domácím produktu je 0,32 procenta, anebo Spojené státy, u nichž je i po zohlednění cenových hladin řekněme padesátkrát větší, a připojí se i další těžké váhy.
Výsledkem covidových výpadků v nabídce a nafouklé poptávky díky fiskální a měnové politice ani nemohlo být nic jiného než inflační vlna. Ta by asi začala opadat rychleji poté, co začaly centrální banky (s velkým zpožděním) na růst cen reagovat, kdyby se na něm nebyl podepsal ruský vpád na Ukrajinu.
Tady a teď máme situaci, kdy jsme daleko od dosažení inflačního cíle a veřejné finance stále čekají na svoji konsolidaci. Na tom, jak bude měnová a fiskální politika přesvědčivá a důvěryhodná v očích investorů, závisí mezinárodní rating, kurz a úroková přirážka oproti Německu, které platí za etalon dlužnické spolehlivosti.
Vládní koalice si teď může půjčit ohromný balík peněz od Evropské komise, protože limit na čerpání z finančních linek v rámci RRF (úvěrový pilíř Národního plánu obnovy) je stanoven na 6,8 procenta hrubého národního důchodu. Komise si na mezinárodních kapitálových trzích vzhledem k nejvyššímu ratingu půjčuje levně. Není to za nulové sazby, ty časy jsou pryč, tříáčkové Německo se dnes financuje u třicetiletého dluhopisu za 2,071 procenta. Velký rozdíl oproti tomu, za kolik se financuje Česko (4,77 procenta).
Zvláště u dlouhodobých projektů, což typicky bude případ energetické konverze a snížení závislosti na dovozu plynu z Ruska, hraje každý procentní bod v ceně financování na takto dlouhých penězích velkou roli. Odklad splátek jistiny o deset let by se také hodil u investic s dlouhou dobou mezi zahájením a náběhem přínosů.
Zbývá několik drobných háčků, najít dost projektů, které by splnily představy Komise, jež původně myslela, že půjde o rychle v ekonomice rozpouštěné peníze a krása bude spočívat v postupném splácení.
Jo, a taková drobnost: kurzové riziko. Není divu, že největší zájem o půjčky měla Itálie a Řecko, kde se jim hodí právě ten úrokový diferenciál a kurz vzhledem k euru řešit nemusejí. Kdo také chce půjčit velké objemy, jsou Rumuni a Poláci se samostatnou měnou.
Jasně, že ještě než začneme splácet, můžeme do eurozóny všichni vstoupit, koneckonců jsme se k tomu – bez pevného data – zavázali.
