Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ministr Jurečka navrhl změny v zákoně o sociálních službách. Státní rozpočet to bude stát desítky miliard korun navíc
Na jedné straně vláda zatahuje za ruční brzdu a úpravou mimořádné valorizace penzí chce zkrotit skokové zvýšení státních výdajů na starobní důchody. Na straně druhé ale plánuje změny v zákoně o sociálních službách, které vyjdou státní pokladnu na desítky miliard korun. Zvýšit se má příspěvek na péči. Hradit se budou zcela nové služby. A větší pravomoci dostane inspekce.
Hlavní novinkou předložené novely jsou změny v oblasti příspěvku na péči. Jde o jednu z nejvýznamnějších sociálních dávek, kterou pobírá každý měsíc více než 360 tisíc občanů. Stát ji vyplácí nemocným a nemohoucím osobám odkázaným na pomoc druhých při zvládání základních každodenních úkonů, jako je oblékání, nakupování či hygiena. Příspěvek se vyplácí celkem ve čtyřech stupních dle míry takzvané závislosti. Stupeň první značí lehkou závislost na pomoci další osoby, čtvrtý stupeň úplnou závislost na pomoci další osoby (jak se určuje stupeň závislosti, viz box). Zjednodušeně lze říct, že čím horší je zdravotní stav člověka a čím více potřebuje pomoc druhých, tím vyšší dostane dávku.
Peníze by měly být primárně využity na nákup úkonů sociální péče od profesionálních sociálních služeb. Přesnou výši příspěvku určuje zákon. V prvním stupni dostává dospělá osoba 880 korun, ve druhém stupni 4400 korun, ve třetím 12 800 korun a v posledním, čtvrtém stupni 19 200 korun měsíčně. Kdykoli se měla výše dávky měnit, například s ohledem na nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb, bylo potřeba novelizovat zákon. To však v Česku průměrně trvá déle než rok. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto chce tento mechanismus zjednodušit.
Na aktuální ekonomický vývoj má reagovat nový valorizační vzorec. Tedy vlastně staronový. Jeho princip si totiž ministr vypůjčil od toho, který již legislativa zná v případě starobních penzí. „Příspěvek se bude zvyšovat stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodu podle zákona o důchodovém pojištění. Navrhuje se tedy, aby částky příspěvku na péči zvyšovala vláda, a to povinně, dojde-li ke zvýšení důchodů. Příspěvek na péči by se zvýšil o tolik procent, kolik činilo zvýšení procentní výměry důchodu,“ píše se v důvodové zprávě zákona.
Poměrně překvapivě se ministr Jurečka rozhodl změnit rovněž výši dávky u nejnižšího stupně závislosti, tedy toho prvního. Pokud by byl zákon přijat, vzrostl by příspěvek z 880 korun na rovné dva tisíce korun měsíčně. Příspěvek v tomto stupni slouží jako kompenzace méně závažných omezení z důvodu zdravotního stavu. Takový člověk nepotřebuje celodenní asistenci druhé osoby, většinu úkonů zvládne samostatně. I proto občas v odborných kruzích zaznívaly úvahy, zda jeho existence má vůbec smysl. A pokud ano, zda je částka 880 korun měsíčně dostatečná, respektive co se za ni vůbec dá pořídit. Podle posledních dostupných statistik ministerstva příspěvek v prvním stupni pobíralo na konci roku 2021 takřka 85 tisíc lidí.
Ministerstvo jde podle návrhu zákona jednoznačně cestou zachování prvního stupně, a dokonce jeho význam posiluje. „Tyto osoby vyžadují nezanedbatelný objem pomoci, péče a podpory. Současná výše příspěvku na péči dospělých osob ve stupni závislosti I tedy není adekvátní počtu základních životních potřeb, které osoba v tomto stupni závislosti nezvládá, a proto navrhujeme jeho zvýšení,“ zdůvodňuje resort.
Za zmínku stojí, že téže ministerstvo naopak v roce 2010, v éře kabinetu Petra Nečase (ODS), tuto částku snižovalo. Na současných 880 korun právě z dvou tisíc korun. Důvodem byly úspory v rozpočtu. „Částka plně odpovídá tomu, jaké intenzity péče je potřeba u člověka v prvním stupni závislosti,“ konstatovala tehdy mluvčí resortu. Dalším důvodem bylo, že tento nízký příspěvek často jeho příjemci nevyužívali na nákup sociálních služeb, a ačkoli tedy šlo o sociální výdaje, nevracely se do systému sociální péče.
Jak dříve upozornili například v jedné ze studií odborníci z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, lidé příspěvek brali jako peníze „navíc“, za které si kupovali běžné zboží – buď potraviny, nebo třeba drogerii. Neplnil tak původně zamýšlený účel. Expert na sociální oblast Jiří Horecký proto v minulosti například doporučoval, aby se jedinou formou čerpání příspěvku v prvním stupni staly platby kartou sociálních systémů (takzvaná SKarta užívaná do roku 2014, pozn. red.), a to pouze pro nákup sociálních služeb od registrovaných poskytovatelů sociálních služeb. Ačkoli se k této variantě přikláněla značná část odborníků, realizována nebyla. S příspěvkem coby finančním obnosem počítá i navržená novela.
Problematické mohou být náklady, které změny přinesou. Ačkoli vláda Petra Fialy (ODS) slibovala významné úspory a již zmiňované snahy o úpravu předpokládané valorizace starobních penzí tomu odpovídají, změny v příspěvku na péči jdou úplně opačným směrem. Jen samotné zvýšení částky příspěvku na péči u osob starších osmnácti let v prvním stupni závislosti bude stát zhruba 1,16 miliardy korun ročně. V případě valorizačního vzorce, a tedy navyšování příspěvku ve všech stupních, již můžeme jen odhadovat, protože nevíme, jaký bude vývoj ekonomiky.
„Konkrétní dopady vyplývající ze zavedení valorizačního mechanismu nelze vyčíslit – lze je ilustrovat na příkladech dvou poměrně reálných zvýšení na hladině 10 procent a 15 procent. Zvýšení částek příspěvku na péči o 10 procent by znamenalo dopad cca 3,27 miliardy korun ročně a zvýšení o 15 procent by znamenalo dopad cca 4,9 miliardy korun ročně,“ uvádí důvodová zpráva.
Celkový souhrn dopadů na státní rozpočet pro období let 2022 až 2026 je ministerskými analytiky odhadován zhruba na 22 miliard korun. To jsou však pouze peníze nad rámec dnešního stavu. I tak výdaje na tuto dávku každým rokem stoupají. V roce 2021 na ni stát vynaložil 32 miliard korun, v roce 2022 již 36 miliard korun. Přijetí novely tedy nevyhnutelně povede k větším nákladům na tuto sociální dávku s tím, že i budoucí vlády ji budou muset povinně zvyšovat s ohledem na ekonomický vývoj. Pokud to z jakýchkoli důvodů nebudou chtít učinit, budou muset postupovat stejně kontroverzně jako současný kabinet v případě penzí – tedy ad hoc upravit zákon a pozměnit valorizační vzorec.
Další novinkou však má být, že si chce stát ohlídat, zda jsou peníze skutečně vynaloženy efektivně. Přímo v zákoně tak má být nově zakotvena podmínka podrobit se kontrole sociálním pracovníkem z pobočky úřadu práce. „Smyslem je ověřit, zda příspěvek skutečně slouží k zajištění potřebné pomoci při zvládání základních životních potřeb,“ informuje ministerstvo.
Novela je v současnosti v připomínkovém řízení, kde se k ní vyjadřují další ministerstva a orgány státní moci. Odborník oslovený Hrotem ji i přes předpokládaný zásah do státního rozpočtu podporuje. Podle Vojtěcha Krebse, profesora sociální politiky z Vysoké školy ekonomické v Praze, je chvályhodné, že ministerstvo práce konečně započalo systémové změny v oblasti sociálních služeb. „Neustále řešíme důchody, kde na ně vzít, jak budou vysoké. Ale oblast sociálních služeb je daleko palčivější a rozsáhlejší – netýká se pouze seniorů, ale rovněž lidí s různými handicapy, po úrazech, se závažnými onemocněními a podobně. Tito lidé budou mít konečně díky zákonné valorizaci alespoň nějakou jistotu – tedy že příspěvek na péči poroste s ohledem na ekonomickou situaci,“ hodnotí Krebs zákon.
Logické je podle něj i navýšení příspěvku v nejnižším stupni závislosti. „Ačkoli to předkladatel novely jednoznačně nesděluje, jedním z důvodů jistě je i velký rozdíl mezi částkami v prvním a druhém stupni závislosti. Dnes stačí, aby vám posudkový lékař přiznal jen o část schopnosti zvládat základní životní potřeby více, a najednou nemáte příspěvek 4400 korun (druhý stupeň, pozn. red.), ale jen 880 korun. Přitom mezi prvním a druhým stupněm je z hlediska vyhodnocení jen velmi tenká hranice. Vyšší příspěvek tedy nejenže více odpovídá skutečným potřebám klienta, ale rovněž alespoň zčásti napravuje potenciální riziko jeho špatně vyhodnoceného stavu,“ míní profesor.
Podle Krebse by však měla být v zákoně možnost platit část či celý příspěvek formou poukázek, tedy obdobně jako navrhoval dříve expert Horecký. Tak by finance mohly být vynaloženy výhradně na účely kompenzující zhoršený zdravotní stav. Nová povinnost podrobit se případné kontrole podle Krebse nebude efektivní. „To je jen takový výstřel do tmy. Už dnes jsou sociální pracovníci a úředníci velmi vytížení vyřizováním žádostí, sociálními šetřeními a podobně. Zákonem tedy umožníme něco, na co však v praxi pravděpodobně stejně nebudou mít kompetentní osoby čas,“ míní Krebs. Ten rovněž dopředu upozorňuje, že po navýšení příspěvku by mohl vzrůst zájem o něj. „Protože řadě lidí ta složitá procedura ani nestála za přiznání příspěvku ve výši 880 korun měsíčně. Dva tisíce už ale mohou být více motivující,“ podotýká profesor. Reálné náklady by tak mohly být podstatně vyšší, než kolik odhadují úředníci.
Novela však přináší více změn. Větší důraz má být kladen na rozvoj služeb poskytovaných v přirozeném domácím prostředí klienta, pobytové sociální služby mají být jen poslední možnou variantou. Lidé, kteří pečují o svého rodinného příslušníka, budou nově mít nárok na nácvik dovedností pro zvládání péče. Změny čekají i financování v případě dotací pro kraje. Účinnost novely je zatím naplánována na červenec letošního roku. Podle prvních reakcí politiků by zákon nemusel mít se schvalováním velké problémy, vstřícně se k němu totiž stavějí i zástupci opozičních stran.
