Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Státy na pandemii reagují různě. Česko by se mělo zařadit mezi ty země, které se budou přicházející hospodářské krizi bránit zvýšením příspěvků na vědu a výzkum.
Na to, jak koronavirová epidemie ovlivní financování vědy, existují mezi samotnými vědci dva protichůdné názory. Podle jedněch může – jak píše prestižní vědecký časopis Nature – ekonomický propad zavinit desetiletí trvající vědeckou stagnaci provázenou masivním „osekáním“ příspěvků. Podle druhých naopak epidemie vědě prospěje a může být pro biologii stejně mocným impulzem, jakým se roku 1957 stalo pro fyziku vypuštění sovětského „Sputniku“ a následná léta trvající soutěž v dobývání vesmíru.
Výsledek tohoto sporu lze nyní jen těžko předvídat, každopádně už teď je jasné, že strategie jednotlivých zemí se od sebe budou lišit. Zatím zřejmě nejčernější předpověď přišla z Austrálie, která varovala, že pro letošní rok je na univerzitách ohroženo 7000 pracovních míst, a nejde přitom o uklízečky, ale o výzkumníky.
Německu naopak něco podobného zatím zjevně nehrozí – stále tu platí rok staré rozhodnutí spolkové vlády (a zemských vlád) navýšit v příštích deseti letech příspěvky na vědu o 17 miliard eur. Německo mimochodem příspěvky na vědu trvale zvyšuje už od roku 2006 a nic na tom nezměnila ani minulá hospodářská krize. Podobně na tom je i britská věda – tamní kabinet v březnu překvapivě oznámil, že do roku 2024/2025 zvedne příspěvky na vědu z dnešních devíti miliard liber na 22 miliard ročně.
Jak se zachovají Trumpovy Spojené státy není zatím jasné; Kongres zatím „přiklepl“ čtyři miliardy dolarů na výzkum vakcíny a léků na koronavirus. Během minulé krize každopádně Obamův záchranný balíček (ARRA – American Recovery and Reinvestment Act), který měl nastartovat ekonomiku, přinesl vědě obří finanční prostředky – jen Národní institut zdraví (National Institutes of Health) obdržel v roce 2009 dalších 10,8 miliardy dolarů.
Ještě větší neznámou je v tuto chvíli Čína. Sociolog Cchung Cchao, který pracuje v čínské „pobočce“ University of Nottingham, ovšem míní, že pandemie povede v Číně ke změně priorit a vyšším investicím do biologie a epidemiologie.
Česká vláda toho zatím naslibovala hodně – třeba Babišových „tisíc miliard“ – a splnila poměrně málo. Doufejme, že se zařadíme k oněm osvíceným zemím, které chápou, že jedním z nejúčinnějších protikrizových prostředků je podpora vědy a výzkumu.
