Věda v době koronakrize

Na to, jak koronavirová epidemie ovlivní financování vědy, existují mezi samotnými vědci dva protichůdné názory. Podle jedněch může – jak píše prestižní vědecký časopis Nature – ekonomický propad zavinit desetiletí trvající vědeckou stagnaci provázenou masivním „osekáním“ příspěvků. Podle druhých naopak epidemie vědě prospěje a může být pro biologii stejně mocným impulzem, jakým se roku 1957 stalo pro fyziku vypuštění sovětského „Sputniku“ a následná léta trvající soutěž v dobývání vesmíru.

Výsledek tohoto sporu lze nyní jen těžko předvídat, každopádně už teď je jasné, že strategie jednotlivých zemí se od sebe budou lišit. Zatím zřejmě nejčernější předpověď přišla z Austrálie, která varovala, že pro letošní rok je na univerzitách ohroženo 7000 pracovních míst, a nejde přitom o uklízečky, ale o výzkumníky.

Německu naopak něco podobného zatím zjevně nehrozí – stále tu platí rok staré rozhodnutí spolkové vlády (a zemských vlád) navýšit v příštích deseti letech příspěvky na vědu o 17 miliard eur. Německo mimochodem příspěvky na vědu trvale zvyšuje už od roku 2006 a nic na tom nezměnila ani minulá hospodářská krize. Podobně na tom je i britská věda – tamní kabinet v březnu překvapivě oznámil, že do roku 2024/2025 zvedne příspěvky na vědu z dnešních devíti miliard liber na 22 miliard ročně.

O myších a lidech

Petr Svoboda a jeho tým „zapnuli“ v geneticky upravené myši dávný antivirový systém využívaný rostlinami a bezobratlými. Možná ho jednou využijí i lidé.

Petr Svoboda a jeho tým „zapnuli“ v geneticky upravené myši dávný antivirový systém využívaný rostlinami a bezobratlými. Možná ho jednou využijí i lidé.

Jak se zachovají Trumpovy Spojené státy není zatím jasné; Kongres zatím „přiklepl“ čtyři miliardy dolarů na výzkum vakcíny a léků na koronavirus. Během minulé krize každopádně Obamův záchranný balíček (ARRA – American Recovery and Reinvestment Act), který měl nastartovat ekonomiku, přinesl vědě obří finanční prostředky – jen Národní institut zdraví (National Institutes of Health) obdržel v roce 2009 dalších 10,8 miliardy dolarů.

Ještě větší neznámou je v tuto chvíli Čína. Sociolog Cchung Cchao, který pracuje v čínské „pobočce“ University of Nottingham, ovšem míní, že pandemie povede v Číně ke změně priorit a vyšším investicím do biologie a epidemiologie.

Česká vláda toho zatím naslibovala hodně – třeba Babišových „tisíc miliard“ – a splnila poměrně málo. Doufejme, že se zařadíme k oněm osvíceným zemím, které chápou, že jedním z nejúčinnějších protikrizových prostředků je podpora vědy a výzkumu.