Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Pandemie změnila postoj společnosti k vědě. Většina Čechů si uvědomuje, jak je věda pro každodenní život důležitá. Podle průzkumu však vědci často nedokážou výsledky své práce laické veřejnosti dostatečně vysvětlit.
Data o postojích k vědě vychází z průzkumů společností 3M a Bayer. Ty se nicméně mírně rozcházejí v zásadní otázce, kterou je: Jak velké množství Čechů vnímá vědu jako důležitý celospolečenský faktor? Průzkum globální společnosti Bayer, která se zaměřuje na přírodní vědy a na výživu a péči o zdraví, ukázal, že každý druhý z dotázaných vnímá každodenní vliv vědy a výzkumu na naše životy. Celkem 70 procent účastníků průzkumu pak považuje přínos vědy za důležitý. Čtvrtina dotázaných hodnotí význam vědeckých výsledků v jejich každodenním životě jako klíčový, dalších 58 procent je považuje za významné. Na druhou stranu, 40 procent lidí pociťuje vliv vědy pouze v malém množství.
Podle výzkumu technologické společnosti 3M čtyři z pěti lidí v Česku (a 63 procent celosvětově) naopak nad dopady vědeckých poznatků na svůj život přemýšlí zřídkakdy nebo vůbec. Snad je to tím, že vědecký vývoj berou jako samozřejmost, nad kterou nemají důvod se pozastavovat. Ještě víc zarážející je, že každý čtvrtý člověk zastává názor, že kdyby věda neexistovala, jeho život by to nijak zásadně neovlivnilo. Nicméně i tak studie uvádí, že důvěra lidí ve vědecké poznatky je momentálně nejvyšší za poslední tři roky, po které společnost 3M průzkumy uskutečňuje.
Největší vliv na život Čechů má podle 70 procent lidí výzkum v oblasti zdravotnictví. Pro 64 procent respondentů je důležitý vývoj v telekomunikacích a 44 procent vnímá přínos vědy v průmyslu. Nejméně je prý znát vědecký přínos ve školství, které uvedlo pouze 18 procent dotázaných.
Oblast zdravotnictví v posledním roce zasáhla pandemie onemocnění covid-19, která podle průzkumů lidstvu částečně pomohla pochopit význam vědy a výzkumu. Devět z deseti dotázaných zastává názor, že společnost by měla v souvislosti s aktuální pandemií koronaviru dát na doporučení odborníků. „Lidé po celém světě nyní čelí pravděpodobně největší zdravotní krizi, kterou během svých životů zažili. Z tohoto důvodu má vnímání relevatnosti a důležitosti vědeckých poznatků vzestupnou tendeci,“ vysvětluje Olga Čadová, která vede 3M Česko.
Přestože 66 procent dotázaných uvedlo, že jejich názor na vědní oblast zůstal stejný, u 22 procent si věda polepšila. U devíti procent lidí naopak důvěryhodnost vědy během pandemie poklesla. Ještě výrazněji zamíchala pandemie s postojem k vědě na Slovensku. Čísla byla velmi podobná jako u respondentů z Čech, vědě začalo důvěřovat dokonce o sedm procent víc Slováků než Čechů, nicméně stejně tak i u většího počtu našich slovenských sousedů se prohloubila k vědě nedůvěra (12 procent).
Průzkum společnosti Bayer, který realizovala agentura Median v září a říjnu roku 2020 a kterého se zúčastnilo 510 respondentů ve věku 15–79 let, poukazuje i na to, jak velkým problémem je komunikace výsledků vědeckého výzkumu široké, laické veřejnosti. Informacím od vědeckých pracovníků rozumí jen něco více než třetina oslovených. Pouze čtyři procenta respondentů považuje prezentaci vědy a jejích výsledků za rozhodně srozumitelnou. Spíše srozumitelná je pro 32 procent lidí, ale více než polovina lidí, celých 54 procent, závěrům vědecké práce tak, jak jí jsou předkládány, nerozumí vůbec. Prakticky totožné jsou v této otázce i výsledky ze Slovenska, kde jsou vědecké výsledky srozumitelné pro 35 procent populace, jako nesrozumitelné je hodnotí dokonce 57 procent účastníků průzkumu.
Většina lidí (63 procent) si podle průzkumu společnosti 3M, který probíhal na reprezentativním vzorku 1000 dospělých osob, myslí, že díky vědě se jim bude v následujících deseti letech žít lépe, nebo minimálně stejně tak dobře jako v současné době. Věda bude hrát zásadní roli v řešení problémů souvisejících se zdravím, a potřebuje více finančních prostředků. Tento názor zastává 80 procent respondentů. Lidé k vědě upínají svou důvěru právě i s ohledem na ukončení pandemie, nebo nalezení léku na rakovinu a další onemocnění.
Článek vyšel na portálu Vědavýzkum.cz.
