Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Slovenského vítěze voleb Roberta Fica spojuje s Andrejem Babišem více než předvolební podpora někdejšího českého premiéra. Jedním z méně viditelných svazků je volební taktika. Ficovi se totiž podařilo to, o co usiluje rovněž Babiš.
O co jde? O přetáhnutí voličů krajně pravicových stran na svou stranu a získání o pár procent hlasů navíc – která se ovšem mohou ukázat jako klíčová. Předvolební průzkumy na Slovensku ukazovaly, že do tamního parlamentu by se měla dostat dvě krajně pravicová, nacionalistická uskupení: hnutí Republika a Slovenská národní strana. Republika měla dokonce o několik preferenčních procent více než SNS.
Jenže v Národní radě nakonec usednou jen poslanci SNS. Hnutí Republika, kterému předvolební průzkumy přisuzovaly až osmiprocentní zisk, nakonec nebude mít ve slovenském parlamentu ani jednoho zástupce, protože jeho volební zisk se zastavil kousek pod pětiprocentní hranicí. Bylo to jedno ze slovenských volebních překvapení. Slovenské národní straně nakonec voliči odevzdali 5,62 procenta hlasů.
Pravděpodobným vysvětlením nízké podpory slovenských krajně pravicových stran je právě to, že se Ficovi jeho agresivní předvolební rétorikou směrem k Evropské unii, Spojeným státům nebo Ukrajině podařilo přetáhnout část voličů Republiky a SNS do svého tábora. Byl pro ně možná přesvědčivější nebo představoval jistější volbu.
O totéž se pokouší Andrej Babiš, který zase usiluje o voliče krajně pravicového SPD Tomia Okamury. Nasvědčují tomu jeho podobně ostrá vyjádření směrem k Evropské unii nebo k válce na Ukrajině jako v případě Fica, i když větu „už ani náboj Ukrajině“ jsme z Babišových úst ještě neslyšeli.
Je ovšem pravděpodobné, že Babišova rétorika se bude s blížícími se volbami – zejména těmi sněmovními – ještě více přiostřovat. Už s tím máme ostatně zkušenost z prezidentské předvolební kampaně, kdy Babiš tvrdil, že není voják, aby chtěl válku. A také z posledních týdnů v dolní komoře parlamentu, kde urážel koaliční politiky.
Babišovo ANO má totiž velmi nízký koaliční potenciál, do vlády s ním většina stran nechce. Ideální povolební situací by pro toto hnutí bylo, kdyby se bez něj kabinet nemohl sestavit. Tedy aby ANO nemohly strany s nižším volebním ziskem obejít a sestavit vlastní vládní koalici. Za dva roky uvidíme, jak se to Babišovi podařilo.
