Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Jak se v době epidemie vyplatilo české firmě Y Soft vizionářství a proč už nikdy nebude problém práce z domova.
Jeho byznys v Číně spadl na začátku roku téměř na nulu. Postupně se zakázky propadají i v dalších regionech utahujících šrouby kvůli pandemii. A nemůže ani cestovat do poboček po celém světě. Přesto je dnes majitel firmy Y Soft Václav Muchna v plném zápřahu: jelikož se jeho firma zabývá i 3D tiskem, začala také pomáhat zdravotníkům. „Tiskneme a distribuujeme ochranné štíty a masky, už jsme jich dodali přes šest tisíc a dalších 12 tisíc je na cestě. Vzali jsme si trochu velké sousto - dát dohromady improvizovanou 3D výrobní linku, sterilizaci, distribuci..." vypráví Muchna.
Inovace ale pomáhají Y Softu i ve vlastním byznysu. Například roboti. Nápad zapojit je do práce dostal Muchna už před lety. Na začátku měli jen pomoci s testováním „krabiček“ na ovládání tiskáren, které Y Soft vyrábí a prodává po celém světě, průlom ale přišel s jejich dálkovým ovládáním. V kancelářích to tak nyní může vypadat trochu bizarně: u prázdných stolů nikdo nesedí, jen u tiskáren popojíždějí roboti.
Podobně jako krize urychlila vývoj robotů, ovlivní podle Muchny celý byznys. Ten stejně směřoval k tomu, aby lidé pracovali víc doma. Teď si firmy z nutnosti vyzkoušely, že to funguje. A do kanceláří už zaměstnance zpátky nepoženou nejspíš nikdy. Koronavirus působí v digitalizaci byznysu jako katalyzátor. „Co by jinak přirozeným vývojem trvalo deset let, se teď změní za rok,“ odhaduje Václav Muchna.
Asi nejde začít jinou otázkou, než jak změnila pandemie byznys Y Softu? Máte pobočky po celém světě, hodně cestujete, což najednou není možné, nákaza se šíří v každé zemi jinak...
Díky tomu, že máme 17 poboček na pěti kontinentech, mám každé ráno informace z celého světa z první ruky. Druhá věc je, že jsme sice globální firma a hodně cestujeme, ale jsme také zvyklí na telekonference. I před epidemií to byl náš dominantní způsob komunikace. Takže to pro nás není novinka. Jediný rozdíl je, že normálně na videokonference máme vybavené zasedací místnosti a teď jsme se přesunuli domů. Co je zajímavější, je fungování našeho oddělení výzkumu a vývoje.
Dnes si asi obzvlášť gratulujete k nápadu začít používat roboty...
Ano. Děláme věci pro tiskárny a tiskárnu nemůžete dát vývojářům domů. Zaprvé jich nemáme dost a zadruhé by je asi doma nepochválili, kdyby v obýváku stála velká mašina. S roboty pracujeme už déle a teď jsme je narychlo doprogramovali a upravili tak, že kromě testování jsou i nástrojem ovládání na dálku.
Zaměstnanci tedy mohou doma programovat a v kanceláři za ně testuje u tiskárny robot, kterého ovládají na dálku?
Přesně tak. U nás to teď vypadá tak, že vejdete do kanceláře, tam je prázdno, jen desítky tiskáren a u nich roboti, kteří různě jezdí a klikají. Bez toho bychom práci z domova nezvládli. Dnes stačí v kanceláři dva nebo tři lidi, kteří pomáhají, když náhodou nastane problém s robotem. Je to přece jen nová technologie, takže má ještě svoje mouchy, které postupně ladíme. Vůbec jsme netušili, že taková situace může nastat a jak moc nám roboti pomůžou.
Kromě toho ale máte také výrobu.
Tam se pořád chodí. Izolovali jsme pracovníky ve výrobě do směn, abychom limitovali počet lidí na pracovišti. Naštěstí jsme měli dostatečně velké zásoby, takže výpadky v dodavatelském řetězci nás neohrozily.
Jak dlouho jste schopní takto fungovat?
My dlouho. Problém je, že tak nejsou schopní fungovat naši zákazníci. Vyráběli bychom na sklad.
Máte pobočku i v Číně, která byla zasažena první. Jak vám fungoval byznys během karantény?
V Číně se to postupně začíná vracet do normálu. Samozřejmě s napětím očekáváme, jestli nepřijde druhá vlna... Nicméně Čínu bereme jako model, co se bude se zpožděním dít po celém světě. Měli jsme tam propad asi o 85 procent. Byznys se zastavil. Nebylo tam nic.
Co jinde ve světě?
Amerika přitvrdila až později, dlouho jsme tam nic nepocítili. Ale bude to stejný případ jako Čína. V Americe je alespoň výhoda, že jsou více zvyklí pracovat s telekonferencemi. Když jsem šéfoval americké pobočce, bylo pro mě jako Evropana strašně zvláštní, jak jsou Američané všechno zvyklí řešit po telefonu, aniž by se vůbec kdy potkali osobně. Chtěl jsem se alespoň jednou setkat, abychom se poznali. Hrozně se tomu divili: Jo, klidně přijeďte, není problém. Ale proč? ptali se.
I když skončí omezení kvůli epidemii, svět se řítí do možná největší recese od války. Jak dopadne na vás, troufnete si odhadovat?
Ano, bude z toho těžká globální recese, uvidíme, jak těžká. Všichni už se na to připravují a strach všechno ještě nafukuje, začíná se propouštět... My propouštění neplánujeme. Ale už řešíme rozpočet na příští fiskální rok, který nám začíná v červenci, a díváme se, kde budeme schopni ušetřit.
Už dnes je jasné, že byznys se po epidemii změní – třeba mnohem větším využitím práce z domova a podobně, jak jste sám říkal. Vidíte kromě toho nějaká pozitiva, která krize přinese?
Změna je základem evoluce. Každá změna s sebou nutně nese nějakou příležitost. A kdo jiný než podnikatel by měl hledat, dívat se dopředu. Dívat se, co z toho plyne, jak se svět změní a jakým způsobem my z toho můžeme těžit.
Na co jste přišli?
Změna, co se práce z domova týče, bude naprosto zásadní. Je to vidět třeba na tom, že nejvíc trpí aerolinky. Netrpí jen proto, že se propadl byznys; ten se propadl i ostatním. Ale ony trpí víc než ostatní, protože trh předpokládá, že si lidé zvyknou pracovat přes telekonference a bude se méně cestovat. Nebude to mít vliv na cesty na dovolené nebo eurovíkendy, ale to není to, na čem aerolinky vydělávají. Vydělávají na byznys pasažérech a tohoto cestování bude rozhodně méně.
Takže se budete zaměřovat na produkty určené pro práci z domova?
Ano, musíme se dívat, jak můžeme pomoci firmám zabezpečit fungování v režimu home office. Teď se zaměřujeme na tisk a skenování, ale do budoucna to bude problém. Doma nic skenovat nebudete, možná tam budete mít nějakou malou tiskárnu... Ale zase máte foťák v mobilu. Takže pracujeme třeba na tom, jak nahradit skenování mobilem. Budou i další možnosti, jak podpořit firmy, aby mohli jejich zaměstnanci pracovat doma.
Y Soft
Budete muset zásadně změnit portfolio a přeorientovat se víc na digitální svět.
Chceme se transformaci přizpůsobit, ne se jí bránit. A přežít do doby, než byznys půjde nahoru. Teď zažijeme velký pokles, a proto je teď dobré mít rezervy. Ne všechno škrtat a nic nedělat, ale podívat se na nové příležitosti a do nich investovat. Často je ale dnešní situace jen katalyzátor toho, kam bychom stejně směřovali.
V jakém smyslu?
Dlouho říkáme, že náš byznys nejsou tiskárny, ale digitální transformace. Tedy nejen tisk a skenování, ale také třeba správa dokumentů v digitální podobě. Změny teď nastanou rychleji. Co jsme si mysleli, že bude trvat deset let, nastane během roku.
Podobně jako s roboty...
Ano. Nevyvinuli jsme je kvůli pandemii, ale dnešním směrem bychom se ubírali. Jen se to urychlilo.
Půjdou vaši roboti využít i v jiných oborech? Budete je prodávat? V minulosti jste naznačoval, že to jednou bude váš hlavní byznys.
Robotika má spoustu směrů. Nemáme ambici dělat třeba roboty do výroby. Na to jsou lepší firmy s mnohaletým know-how. My jsme zaměřeni na testování, takže chceme dělat roboty pro kontrolu kvality.
Jak si to představit?
Zatím nemám nic konkrétního, ale dovedu si představit, že se budou využívat třeba v automobilkách. Uplatníme se u čehokoliv, co má displej a uzavřený systém, na kterém je potřeba testovat uživatelské interakce. Měli jsme konkrétní poptávky, kdy zákazníci chtěli roboty ovládat 3D tiskárny, které nešlo ovládat vzdáleně. Když tiskárna udělala chybu, museli sednout do auta, jet do práce a tam zmáčknout tlačítko. To za ně může udělat robot. Zatím je to spíš vize, ale je spousta možností. Jde o to, mít oči otevřené.
V případě robotů se vám vyplatila sázka na vlastní centrum výzkumu a vývoje Y Soft Labs. Co dalšího z této „laboratoře“ vyšlo?
Některé produkty už jsou v prodeji. Třeba naše 3D tiskárny (eDee) pro školy s řízením přístupu přes karty a možností účtování nákladů na tisk. Na druhé straně tam vznikalo i hodně věcí, které jsme nakonec opustili.
Jaká je úspěšnost?
Řekl bych, že na jeden úspěšný nápad vychází jeden neúspěšný. I když ani bych neřekl neúspěšný. Často jsme si jen uvědomili, že se rozkračujeme moc doširoka. Zůstáváme jen u těch projektů, kde vidíme největší trh nebo synergie s naším už existujícím byznysem.
Kolik investujete do výzkumu a vývoje?
Přes dvacet procent obratu, takže přes 200 milionů korun ročně.
Vedle toho investujete i do startupů prostřednictvím Y Soft Ventures. V kolika firmách máte nyní zainvestováno?
V osmi. Ještě je brzy na hodnocení, investiční horizont máme sedm osm let, ale zatím všechny fungují. Navíc nám nejde jen o super výnosnost. Děláme to i proto, že chceme z Brna udělat evropské centrum „internetu věcí“, chceme sem nasát talenty z celé Evropy.
Čím se vaše startupy zabývají?
Jeden dělá indoor lokalizaci, což má obrovský potenciál v logistice a skladovém hospodářství. Máme firmu, která se zabývá optimalizací odpadového managementu, vyvíjejí senzory pro odpadové nádoby. Další příklad je firma orientovaná na IT bezpečnost. To bude mimochodem v době práce z domova také velmi perspektivní obor. Kdyby používala řešení této firmy brněnská nemocnice, nikdy by nedošlo k tak rozsáhlému kybernetickému útoku, jaký se stal.
Jak se dnešní startupisté liší od vás, když jste začínal? Někdy mám dojem, že většina z nich chce jen co nejrychleji vybudovat firmu a pak ji co nejdráž prodat.
To by bylo ještě dobré. Horší jsou případy, kdy naberou spoustu peněz od investorů, osobně zbohatnou, peníze utratí a na tom, jak byznys dopadne, jim vlastně nezáleží. To je asi ten největší rozdíl – na rozdíl od našich začátků nejdou dnešní startupisté do rizika, protože to platí investor. Za nás neúspěch hodně bolel, chodily nám exekuce, bylo to hrozné. Ale člověka to zase zocelí.
Vy jste firmu nikdy prodat nechtěl. Chodí vám pořád nabídky?
Teď nedávno jsem zase dvě dostal. Obě byly ze zahraničí. Ale prodávat neplánuju. Naopak se spíš domnívám, že bude potřeba nakupovat. Blížíme se době, kdy nebude stačit růst organicky jako dosud, protože se náš trh bude konsolidovat.
Už máte vyhlédnuté nějaké potenciální akvizice? S trochou cynismu se dá říct, že teď bude asi hodně firem na prodej.
Ano, bude na to asi dobrá doba. Ostatně je to i jedno z pozitiv, která se snažím na krizi najít – říkám si, že bude dobrá doba na nákupy. Ale zatím spíš sondujeme trh.
Václav Muchna
