Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Žebříčky nejbohatších lidí světa naplno odhalují, jak Evropa v soutěži o to, kdo bude globálním světovým ekonomickým lídrem, čím dál více zaostává.
Žebříčky nejbohatších lidí světa mají letos nového lídra. Nejbohatším mužem planety se po dlouhé době stal Evropan, majitel francouzského „impéria luxusu“ LVMH Bernard Arnault. S více než 240 miliardami majetku nechal daleko za sebou dva poslední lídry, majitele internetového obchodu Amazon Jeffa Bezose a zakladatele automobilky Tesla Elona Muska.
Arnaultově skupině, poskládané z firem jako Louis Vuitton, Christian Dior, TAG Heuer, Hennessy nebo Moët & Chandon, se v poslední době mimořádně daří. Loni zvýšila obrat o čtvrtinu a dvouciferným tempem jí rostou tržby i letos.
Díky tomu LVMH nejenže vynesla svého majitele na vrchol pyramidy boháčů, ale zároveň se na jaře stala historicky první evropskou společností, jejíž tržní kapitalizace překonala 500 miliard dolarů. To sice zní jako skvělá zpráva, při zasazení do kontextu je ovšem pro starý kontinent krajně nelichotivá.
Nejde ani tak o to, že například americký Apple je ještě čtyřikrát větší než francouzské impérium. Mnohem víc o evropském byznysu vypovídá jiný fakt. A sice že s výjimkou ropných společností se mezi největší korporace světa řadí technologické firmy. V Evropě ovšem žádnou takovou nemáme a mít patrně dlouho nebudeme.
Není se čemu divit. Zatímco Asie a Spojené státy se předhánějí ve vývoji technologií, Evropa je hrdá na pověst regionu, který sice neumí nic vlastního vymyslet, zato ale dokáže cizí nápady dokonale regulovat.
Bylo by proto překvapením, kdyby tu vykvetl velikán založený na něčem jiném než na prodeji kabelek, luxusní módy a hodinek nebo alkoholu pro bohaté fajnšmekry.
