Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Kroky Spojených států pod Hindúkušem do značné míry opakují postup Sovětského svazu před 30 lety. Pokud se Američané a jejich spojenci z NATO ze země úplně stáhnou, hrozí zemi opět chaos a nárůst terorismu.
V současnosti se hraje o stažení posledních 2500 amerických vojáků z Afghánistánu. Ti tu jsou už 20 let, kdy Washington reagoval na teroristické útoky na New York 11. září 2001.
Skupina Afghanistan Study Group z Amerického institutu pro mír (USIP) varuje před tím, že ukvapené stažení amerických vojáků, jež by se týkalo i ostatních členských zemí NATO – celkem je v zemi deset tisíc vojáků –, by ohrozilo celý region a uvrhlo jej do většího chaosu, než tam panuje nyní. Teroristické organizace by obnovily svůj vliv a během dvou až tří let by mohly opakovat útoky na Západ, včetně Spojených států.
Kritizuje se dohoda z Dauhá, kterou loni dojednala administrativa Donalda Trumpa. Americká vláda se zavázala stáhnout z neklidné země do 1. května. Hnutí Tálibán na oplátku slíbilo, že bude vyjednávat o míru s afghánskou vládou.
Háček je ale v tom, že neodmítlo použití násilí, zdůraznil web časopisu Foreign Policy. Dohoda žádá i to, že Tálibán nedovolí, aby al-Káida nebo jiné teroristické skupiny ze země plánovaly útok na Ameriku nebo její spojence. S tím si zjevně tálibánští bojovníci nelámou hlavu, spolupráci s al-Káidou neukončili.
V zemi pod štíty Hindúkuše roste opět násilí, útoky na vládní a vojenské jednotky oficiální vlády, novináře, aktivisty jsou časté. Hnutí Tálibán posiluje, ovládá dvě třetiny území země.
Rovněž generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil obavy, že po odchodu Američanů a dalších spojenců, včetně Čechů, násilí i teroristické útoky mohou gradovat. I proto NATO odložilo finální rozhodnutí o stažení jednotek. Tálibán naopak varuje, že po 1. květnu rozpoutá „velkou válku“, pokud zahraniční vojáci neodejdou.
Bezpečnostní analytik a odborník na terorismus Sajjan Gohel z londýnského think-tanku Asia-Pacific Foundation společně se zakladatelkou časopisu Interzine o geopolitice Victorií Jonesovou zdůraznili, že by se měl Joe Biden při rozhodování, co s afghánskou misí dál, poučit ze sovětského stahování ze země před rokem 1989. V 90. letech v zemi zavládl chaos, islámský extremismus získal větší vliv a nakonec to vedlo k teroristickému útoku na newyorská dvojčata.
Zásadním problémem je role Pákistánu, která se může po 30 letech opakovat. Země podporovala terorismus a Tálibán po odchodu sovětských vojáků, i když se zavázala respektovat suverenitu souseda. Pákistánské jednotky se aktivně účastnily vojenských operací na afghánské půdě. Islámábád navíc teroristům dodával zbraně. Na to si stěžoval i tehdejší generální tajemník sovětských komunistů Michail Gorbačov.
I když Moskva i po roce 1989 podporovala afghánskou vládu finančně i vojenskými dodávkami, v zemi sílil vliv mudžahedínů, které v době studené války proti sovětům podporovaly i Spojené státy. Z jejich řad vznikl v roce 1994 Tálibán. O dva roky později zavedl v zemi totalitní islámský režim spojený s uplatňováním práva šaría. Muži se nesměli holit, byla zakázána hudba i televize. Docházelo k veřejným popravám včetně ukamenování.
Podobná situace by se mohla opakovat i nyní po odchodu západních vojáků. Tálibánci zastávají stejnou ideologii a zabíjejí každého, kdo spolupracuje se Západem. Přílišné ústupky radikálům v dohodě z Dauhá kritizoval i afghánský viceprezident Amrullah Saleh, jenž přežil několik pokusů o atentát. Islamisté loňské dohody s USA neustále porušují. Nepřestávají bojovat a udržují vztahy s al-Káidou, varoval. Metody Tálibánu přirovnal k bojovníkům Islámského státu.
To, co se stalo sovětskému vedení, které mělo ambiciózní cíle po okupaci země na konci roku 1979, zažívají i Američané. Stabilitu se v zemi nepodařilo nastolit, islámští bojovníci narušují bezpečnost a ve Washingtonu není politická ani vojenská vůle v misi pokračovat.
„Pokud Bidenova administrativa nařídí úplný odchod z Afghánistánu, země může kopírovat postsovětskou trajektorii, upadnout do regulérní občanské války a stát se teroristickou svatyní jako v době, kdy byly plánovány útoky z 11. září,“ obávají se Gohel a Jonesová. V případě, že Spojené státy nedonutí Tálibán ukončit násilí a zároveň nebude nést Pákistán odpovědnost za podporu terorismu, bude se temná historie v Afghánistánu opakovat.
