Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Demokraté a republikáni se hádají o to, zda přijmout desítky tisíc Afghánců evakuovaných před Tálibánem. Kritici tvrdí, že se jedná o bezpečnostní riziko.
Desítky tisíc Afghánců, které ze země letecky evakuovala americká armáda, když celou zemi bleskurychle ovládli bojovníci Tálibánu, jsou „horkým zbožím“ na americké politické scéně. Nyní se rozhoduje, jak s nimi americké úřady naloží. Na jejich příkladu se ukazují obrovské rozpory mezi demokraty a prezidentem Joem Bidenem na jedné straně a republikány, které ještě nedávno v Bílém domě zastupoval Donald Trump, na straně druhé.
Biden požádal Kongres, aby vyčlenil 6,4 miliardy dolarů (138 miliard korun), jež mají financovat začlenění 95 tisíc Afghánců do americké společnosti. Očekává se, že mu demokraté, kteří drží většinu, vyhoví.
Není ale jasné, jak bude pomoc v dlouhodobějším horizontu vypadat, protože republikáni mají obavy z muslimských uprchlíků a v sázce je podle nich bezpečnost celých Spojených států. Administrativa Bidena se hájí tím, že je nutné chránit práva žen i komunity LGBT, protože obě skupiny jsou nyní v Afghánistánu pronásledovány.
Vyvolávání protiimigračních nálad přispělo v roce 2016 k Trumpově výhře ve volbách, proto se bude tato taktika před volbami do Kongresu, které se uskuteční v listopadu 2022, pravděpodobně opakovat. I když zatím americká veřejnost přijetí ohrožených uprchlíků z Afghánistánu podporuje, nálada se může rychle změnit, varoval web Vox.
Americká imigrační politika se proměnila po roce 2015, kdy v Paříži útočili sebevražední atentátníci s vazbami na Islámský stát. Od té doby se začalo hovořit o tom, že uprchlíci ze Sýrie představují bezpečnostní hrozbu. Před občanskou válkou jich od roku 2011 uprchlo ze země téměř sedm milionů.
Guvernéři většiny amerických států v roce 2015 prohlásili, že už nechtějí přijímat žádné migranty ze Sýrie. Toto téma využil Trump ve své prezidentské kampani. Hovořil o tom, že také syrské děti musí zůstat před branami Ameriky, protože se mohou stát „trojským koněm“ teroristů. Uprchlíci by mohli vybudovat v USA tajnou armádu a provádět útoky, varoval. Trump po zvolení skutečně zastavil přijímání uprchlíků ze Sýrie, mezi říjnem 2017 a 2018 jich americké úřady přijaly pouze 62.
Nyní se připomíná, že většina Afghánců, kteří se chtějí usadit ve Spojených státech, pracovala dvacet let pro americkou armádu a většina populace jejich přijetí podporuje. Na druhou stranu řada republikánů využívá uprchlickou kartu pro politické účely, aby tím upozornili na neschopnost Bidena.
Trump samozřejmě hovoří o totálním selhání Bidena a jeho administrativy, která zájemce o azyl v USA údajně neprověřuje, i když se může jednat o potenciální teroristy. Stejně to vidí i šéf menšiny republikánů ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy.
Garrett Pearson, ředitel agentury pro přesídlování uprchlíků v organizaci World Relief v Texasu, tyto obavy odmítl. Zdůraznil, že se afghánské rodiny prověřují před příchodem do USA velmi důkladně. Mnohem podrobněji než ostatní turisté.
Řada uprchlíků zůstává ve třetích zemích spojenců Američanů. Ti, kteří už jsou na území Spojených států, jsou umísťováni na vojenských základnách. Na začátku září jich bylo dvacet tisíc, dalších čtyřicet tisíc je na amerických základnách v zahraničí. Například v Kataru, Bahrajnu, Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Německu, Španělsku a Itálii. Jejich prověřování probíhá zde.
Americké ministerstvo zahraničí nicméně připustilo, že systém udělování speciálních víz pro spolupracovníky americké armády selhal a většina žadatelů zůstala napospas novému vedení země. Tálibán v řadě případů nepustil překladatele na letiště, aby mohli i se svými rodinami odletět. Desítky tisíc Afghánců utekly do okolních zemí.
Bidenova administrativa se nyní drží plánu, že přijme 95 tisíc uprchlíků. Jen pro srovnání, v loňském roce uteklo z Afghánistánu několik milionů lidí. Nejvíc jich skončilo v sousedním Pákistánu, téměř 1,5 milionu. Do Íránu uteklo 800 tisíc osob. Z evropských zemí nejvíce Afghánců přijalo Německo, loni to bylo 180 tisíc.
