Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Představa, že lidé s nekalými úmysly své „podvratné“ výtvory s využitím AI skutečně označí a že utopické nařízení bude možné jakkoli vynutit, je úsměvná.
Není to tak dávno, co jsme v Hrotu psali o negativních dopadech evropské snahy stát se světovou jedničkou v ochraně spotřebitele – rozuměj v regulacích. Minulý týden přinesl další důkaz, že hlavní náplní práce europoslanců je čekat, co kdo a kde ve světě vymyslí, aby to mohli vzápětí regulovat.
Tentokrát si zákonodárci kočující ze Štrasburku do Bruselu vyšlápli na technologický hit posledních měsíců – umělou inteligenci. Schválili novou podobu pravidel, jimiž se vývojáři z mimoevropských zemí budou muset řídit, aby se jim „chytré počítače“ nevymkly z rukou. Mezi novinky patří třeba nařízení, podle něhož by musel být každý obsah vytvořený umělou inteligencí jasně označený. Nechybí ani návrh na zřízení nového evropského úřadu, který by na dodržování pravidel měl dohlédnout.
Představa, že lidé s nekalými úmysly své „podvratné“ výtvory s využitím AI skutečně označí a že utopické nařízení bude možné jakkoli vynutit, je úsměvná. Asi tak stejně jako očekávání, že nadvládě strojů po vzoru legendárního snímku Terminátor dokáže zabránit chrabrý bruselský úředník.
Abychom ale byli spravedliví, nová podoba pravidel přináší i jedno pozitivum. Nakonec se podařilo zabránit nebezpečnému nápadu části europoslanců, podle něhož by bylo možné za určitých okolností používat umělou inteligenci ke sledování a rozpoznávání obličejů lidí, o což se intenzivně snaží třeba Čína.
Naštěstí neuspěla směšná argumentace, že nehrozí zneužití, protože by úřady směly AI nasadit jen v případě hrozby teroristických útoků nebo při únosech dětí.
