Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Umělá inteligence bude v následujících letech dominovat moderním zbraňovým systémům. Letectvu, námořnictvu, pěchotě. Většina zbraní bude fungovat autonomně. V tomto závodu soutěží USA a jejich spojenci s Čínou. Vítěz určí mocenské rozdělení světa.
Závody ve zbrojení, kterým dala novou dynamiku válka na Ukrajině, se budou stále více spoléhat na vývoj autonomních zbraňových systémů. K tomu je samozřejmě potřeba vývoj pokročilé umělé inteligence (AI). O dominanci v této oblasti už delší dobu svádějí boj dvě největší ekonomiky světa – Spojené státy a Čína.
Jakým směrem se vyvíjí moderní vedení války, ukazuje prakticky v přímém přenosu největší konflikt v Evropě po roce 1945 mezi Ukrajinou a Ruskem. Využití dronů má stále větší význam. Zapojení autonomních systémů využívajících prvky AI bude znamenat, že jejich operátoři budou moci svěřit stále více úkolů umělé inteligenci.
Nezbytnost použití autonomních systémů, které řídí umělá inteligence, ukazuje i vývoj autonomní ponorky bez lidské posádky v australském přístavu v Sydney. Projekt je součástí snahy Spojených států a jejich spojenců oslabit vliv Číny v Tichém oceánu.
Námořnictvo Spojených států počítá s tím, že by po roce 2030 mohla třetina veškeré námořní flotily fungovat bez posádky. A stejný vývoj se očekává u stíhacího letectva.
Přitom sázka na tradiční zbraně s posádkou je mnohem nákladnější. Útočné ponorky s jaderným pohonem vyjdou australské daňové poplatníky minimálně na tři miliardy amerických dolarů (sedmdesát miliard korun) za kus. Celkem jich vláda objednala třináct a program skončí až po roce 2050. Naopak vypuštění tří autonomních ponorek s umělou inteligencí Ghost Shark vyjde na 23 milionů australských dolarů (339 milionů korun) a budou dodány už v polovině roku 2025.
I když se obě varianty – ponorka velikosti několika metrů a jaderné podmořské plavidlo s délkou 115 metrů a posádkou 134 námořníků – výrazně liší složitostí i vojenskými schopnostmi, obrovský nepoměr v ceně ukazuje, že automatizace zbraní bude pokračovat stále rychlejším tempem a způsobí revoluci ve vojenství, napsala agentura Reuters. Kdo ovládne tyto zbraně lépe a rychleji, bude fakticky dominovat i celému světu. O globální dominanci nyní soutěží Washington s Pekingem.
Shane Arnott z americké firmy Anduril, jež se zaměřuje na vývoj autonomních zbraní a stojí rovněž za projektem autonomních ponorek Ghost Shark, vysvětlil, že vysoké náklady na ponorky s lidskou posádkou vyplývají také z toho, že je třeba námořníky ochránit, ubytovat, nakrmit.
To vše ale v případě bezposádkové zbraně odpadá. Ponorky se pak budou stavět mnohem rychleji a levněji. V praxi se to ukazuje při nasazení ukrajinských podmořských dronů proti cílům ruského námořnictva.
O Ghost Shark má kromě USA a Austrálie zájem také Británie, Japonsko, Singapur nebo Jižní Korea. Z velké části se jedná o reakci na masivní zbrojení Číny, které je podle hodnocení australské vlády Defense Strategic Review nejmohutnější a nejambicióznější ze všech zemí od skončení druhé světové války. I proto jsou rychlost vývoje a zavádění nových zbraní klíčovými parametry, jak čínskému komunistického režimu i po vojenské stránce konkurovat.
Čína odmítá dosavadní dominanci Spojených států na světových mořích a oceánech a zpochybňuje především americkou přítomnost v oblasti Asie a Tichomoří, která se označuje jako indopacifický region.
Závody ve vývoji hi-tech zbraní budou rozhodujícím faktorem pro to, kdo bude určovat globální bezpečnostní agendu. „Vyhrát softwarovou bitvu v této strategické soutěži je životně důležité,“ prohlásil nedávno penzionovaný generálmajor australské armády Mick Ryan, který pozorně sleduje využívání nových technologií na bojištích a navštívil v této souvislosti i Ukrajinu. Pokud Čína vyhraje, bude moci prosazovat své nároky i vojenskou silou, varují západní vojenští experti.
Někteří analytici dokonce tvrdí, že rozsáhlé nasazení umělé inteligence ve vojenství způsobí stejný obrat jako vynález a použití jaderných zbraní před osmdesáti lety. Zejména půjde o využívání AI při analýze obrovského množství dat pocházejících z různých zdrojů včetně vojenských satelitů. Umělou inteligenci ve formě „poradce“ budou využívat velitelé při rozhodování o vedení bitvy přímo na bojišti.
Kritici varují před trendem, že stroje s umělou inteligencí budou nakonec činit finální rozhodnutí při použití zbraní, jež povedou k zabíjení lidí. I v této oblasti by mělo dojít k mezinárodní dohodě, jak použití robotů a AI v budoucích ozbrojených konfliktech regulovat. V současné geopolitické situaci ale není reálné, že se většina států světa včetně největších hráčů dohodne na společném postupu.
