Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Uhlí, nebo plyn?

Týdeník Hrot uspořádal konferenci Transformace energetiky

Uhlí, nebo plyn?
Jan Kohout a Mirko Medenica, Woodburn Czech a Michal Frano, AKI ČR | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Čtyřiadvacátý únor letošního roku, tedy začátek ruské invaze na Ukrajinu, zbořil i ty poslední jistoty, které v české a v zásadě i světové energetice ještě existovaly. To je asi tak jediné, na čem se účastníci konference Transformace energetiky, pořádané minulý pátek týdeníkem Hrot, shodli.

Sektor už dříve trpěl neustále se zpřísňujícími emisními normami, požadavky Green Dealu a skutečností, že nikdo nedokázal spolehlivě odpovědět na otázku, jak se vypořádat s klimatickou změnou a zároveň zajistit energetickou bezpečnost. Výsledkem byly minimální investice do nových zdrojů s výjimkou obnovitelných, v případě Česka však ani do nich. Válka tuto nejistotu zmnohonásobila.

Podle některých je třeba vzdát se ambicí v energetice založené na plynu coby přechodném palivu a dát ještě šanci uhlí, podle jiných naopak zkapalněný plyn může v budoucnu sehrát významnou roli. Část řečníků vyzdvihovala přednosti akumulace energie formou moderních baterií, tradičních přečerpávacích elektráren nebo třeba vodíku, podle jiných to naopak není ekonomicky udržitelná cesta. Shoda panovala na potřebě stavět velké i malé jaderné reaktory, ale to není řešení blízkých let.

Ještě v jedné otázce však panelisté souzněli. Česká republika je na tom vzhledem ke své geografické poloze „na konci trubky“ ještě hůř než ostatní státy. 

Michal Macenauer a Michal Dolana, DDeM
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot
Michal Macenauer, EGÚ Brno
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot
Christian Rühmkorf a Martina Jakl, ČNOPK
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot
Karel Bureš, CORPIN
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot
Kristýna Kušnieriková a Petra Kůlová, Solek
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot
Radek Jirků, Sev.en, Zdeněk Sobotka, Solek a Petr Zákoucký, Dentons
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot