Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Uhlí, nebo plyn?

Týdeník Hrot uspořádal konferenci Transformace energetiky

Uhlí, nebo plyn?
Jan Kohout a Mirko Medenica, Woodburn Czech a Michal Frano, AKI ČR | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Čtyřiadvacátý únor letošního roku, tedy začátek ruské invaze na Ukrajinu, zbořil i ty poslední jistoty, které v české a v zásadě i světové energetice ještě existovaly. To je asi tak jediné, na čem se účastníci konference Transformace energetiky, pořádané minulý pátek týdeníkem Hrot, shodli.

Sektor už dříve trpěl neustále se zpřísňujícími emisními normami, požadavky Green Dealu a skutečností, že nikdo nedokázal spolehlivě odpovědět na otázku, jak se vypořádat s klimatickou změnou a zároveň zajistit energetickou bezpečnost. Výsledkem byly minimální investice do nových zdrojů s výjimkou obnovitelných, v případě Česka však ani do nich. Válka tuto nejistotu zmnohonásobila.

Podle některých je třeba vzdát se ambicí v energetice založené na plynu coby přechodném palivu a dát ještě šanci uhlí, podle jiných naopak zkapalněný plyn může v budoucnu sehrát významnou roli. Část řečníků vyzdvihovala přednosti akumulace energie formou moderních baterií, tradičních přečerpávacích elektráren nebo třeba vodíku, podle jiných to naopak není ekonomicky udržitelná cesta. Shoda panovala na potřebě stavět velké i malé jaderné reaktory, ale to není řešení blízkých let.

Ještě v jedné otázce však panelisté souzněli. Česká republika je na tom vzhledem ke své geografické poloze „na konci trubky“ ještě hůř než ostatní státy. 

Michal Macenauer a Michal Dolana, DDeM
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot
Michal Macenauer, EGÚ Brno
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot
Christian Rühmkorf a Martina Jakl, ČNOPK
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot
Karel Bureš, CORPIN
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot
Kristýna Kušnieriková a Petra Kůlová, Solek
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot
Radek Jirků, Sev.en, Zdeněk Sobotka, Solek a Petr Zákoucký, Dentons
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot