Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Státní rozpočet za prvních pět měsíců roku skončil v nejhlubším deficitu v historii: přes 157 miliard korun.
Zřejmě už příští měsíc překoná ministryně financí Alena Schillerová rekord nejvyššího deficitu státního rozpočtu v historii Česka. Nasvědčují tomu průběžné údaje ministerstva financí o plnění eráru za prvních pět měsíců roku. Státní kasa skončila do května v obřím deficitu 157,4 miliardy korun.
Pro srovnání: dosud nejhorší rozpočet vykázal ministr financí Miroslav Kalousek v roce 2009, kdy byl kvůli finanční krizi nucen „zaseknout sekeru“ za více než 190 miliard. Už dnes je jisté, že Schillerová tento smutný primát do konce roku překoná. Otázka zní, o kolik a zda je vůbec reálné udržet doposud plánovaný (a už jednou zvýšený) schodek 300 miliard.
Státní finance letos dostaly zásah na obou stranách rozpočtu. Celkové příjmy za prvních pět měsíců roku klesly o 2,2 procenta, přičemž největší podíl na tom měl nižší výběr daní. Meziročně vláda na daních bez sociálního pojistného vybrala o 8,7 procenta méně než loni za stejnou dobu. Nejhůř se snížil výběr daní od fyzických osob: podle ministerstva klesl kvůli vyplácení kompenzačních bonusů o více než 14 procent. Na DPH se vybralo o téměř sedm procent méně než loni.
Na výdajové straně se nejvíc podepsala právě pomoc firmám a podnikatelům postižených „lockdownem“ české ekonomiky od poloviny března. Celkem ministerstvo spočítalo pomoc byznysu a útraty za nákup ochranných pomůcek na bezmála 58 miliard korun.
Největší podíl na této částce mají zmiňované bonusy pro OSVČ – veřejné finance přišly už na 17,3 miliardy korun. Téměř osm miliard pak stál program Antivirus a 4,5 miliardy posečkání u plateb DPH. O zhruba 6,5 miliardy přišel erár kvůli zrušení minimálních záloh pro OSVČ na sociální a zdravotní pojištění a 3,8 miliardy státní kasa vyplatila na ošetřovném.
Draho přišly rozpočet i narychlo organizované nákupy ochranných pomůcek zejména z Číny. Podle údajů ministerstva financí jen vnitro pořídilo roušky, respirátory, ochranné obleky a další vybavení za 5,2 miliardy korun. Další skoro tři miliardy pak utratilo ministerstvo zdravotnictví.
S epidemií lze spojit i další velký výdaj, a sice 6,6 miliardy korun na oddlužení nemocnic. To bylo nutné kvůli poklesu příjmů způsobenému odkladem většiny běžných úkonů v nemocnicích.
