Zprvu to vypadalo, že sázka na „špinavé“ německé uhlí vyšla. Už rok po převzetí hnědouhelných dolů a elektráren v německé Lužici od švédského Vattenfallu si čeští investoři mezi sebe rozdělili celkem 164 milionů eur zisku. Konkrétně jde o EPH miliardáře Daniela Křetínského a PPF Investments, za kterou stojí dlouholetý spolupracovník Petra Kellnera Tomáš Brzobohatý, s nejbohatším Čechem však společnost úzce spolupracuje.
Poslední dostupná čísla však ukazují, že oba vlastníci nejspíš opravdu podcenili protiuhelné nálady (nejen) v německé politice a veřejnosti, kvůli kterým z obchodu couvl třeba další z vážných zájemců, polostátní ČEZ. Údaje za rok 2018 svědčí o významném prohloubení ztráty jak u lužických dolů, tak elektráren, zastřešených dnes pod značkou LEAG. Na rozdíl od Česka německé firmy posílají údaje do rejstříku až na přelomu následujícího roku a jde tak o nejnovější dostupné informace.
Pod hlavičku LEAG spadají především dvě firmy. Výsledek po zdanění těžařské společnosti Lausitz Energie Bergbau (LE-B) provozující hnědouhelné doly předloni dosáhl hodnoty minus 66,5 milionu eur. U elektrárenské společnosti Lausitz Energie Kraftwerke (LE-K) dosáhla ztráta dokonce 143,1 milionu eur. Obě firmy uvádějí, že výsledek byl „zřetelně pod plánovaným očekáváním“.
Všechny elektrárny vyrábějí pod náklady
Samotný EPH pak ve své předloňské výroční zprávě vyčíslil ztrátu za LEAG na 26 milionů eur, s padesátiprocentním podílem PPF Investments jde tedy o minus 52 milionů eur. Jak uvádí LE-B, hlavní vliv na nepříznivý výsledek měl citelný růst ceny emisních povolenek, které spalování uhlí značně prodražují.
Z toho lze vyvodit, že ani v loňském roce se situace neobrátila k lepšímu. Cena emisních certifikátů se nadále drží na vysoké úrovni. Podle analýzy britského think tanku Sandbag tak v první polovině loňského roku na sebe nedokázala vydělat vůbec žádná německá hnědouhelná elektrárna. To vedlo k celkové ztrátě sektoru 668 milionů eur za pouhých šest měsíců.
Podle analytiků dvě starší elektrárny z portfolia LEAG Jänschwalde a Boxberg „spálily“ v daném období celkem 163 milionů eur. U novějších a efektivnějších zdrojů s nižší produkcí emisí a tedy i spotřebou povolenek nebyla situace tak vyhrocená, nejpozději od března 2019 však vyráběly pod náklady i ony.
Elektřina padá, povolenky drží
Sandbag původně předpokládal, že díky rostoucí ceně elektřiny na burzách, která jde proti rostoucím povolenkám, by se mohl trend obrátit a aspoň novější elektrárny by mohly v následujících dvou letech zase vydělávat. To by se ovšem nesměl rozdíl mezi cenou elektřiny a povolenkami dále zmenšovat. Elektřina však oproti původnímu modelu analytiků zhruba od loňského září opět zlevňuje, zatímco povolenky se drží.
„Data potvrzují, že ziskovost německých hnědouhelných zdrojů LEAG se v průběhu roku ještě zhoršila,“ uvedl pro týdeník Hrot autor analýzy Dave Jones. Pro pořádek dodejme, že analytici Sandbagu vycházeli z veřejně dostupných dat o cenách na burzách, respektive modelového výpočtu provozních nákladů, neměli však náhled do detailního účetnictví firem. Ty se tak mohly například předzásobit povolenkami v době, kdy jejich cena nebyla zdaleka tak vysoká, nebo předprodat elektřinu za velmi příznivé ceny v první polovině loňského roku.
Podle Jonese tak LEAG může rok 2019 nakonec uzavřít dokonce se ziskem. Jednalo by však jen o krátkodobý efekt a ekonomika trhu s uhlím je při současném nastavení neudržitelná. „Do budoucna to nevypadá dobře,” dodal Jones.
