Současná vyhrocená situace ve Spojených státech, kterou už někteří označují za občanskou válku, vede i ke stále silnějším politickým výrokům. Americký prezident Donald Trump na twitteru oznámil, že hnutí Antifa zařadí USA na seznam teroristických organizací.
Podle Trumpa nese krajně levicové hnutí, které kromě ultrapravice bojuje často radikálními prostředky i proti konzervatismu či velkým koncernům, velký podíl viny na současných násilných protestech po smrti Afroameričana George Floyda. O záměru zařadit Antifu oficiálně mezi teroristy už Trump mluvil v loňském roce po střetech krajní levice s krajní pravicí na severozápadě USA ve městě Portland.
Trumpovo rozhodné a rázné oznámení se však dost dobře může stát jen výkřikem do tmy. K zařazení Antify na seznam teroristických organizací totiž nemá jeho vláda pravomoc, tvrdí web Politico. Ministerstvo zahraničí totiž takto může označit jen zahraniční organizace. Domácí terorismus pak řeší FBI pomocí jiných právních orgánů. Vláda tak nemá možnost, jak by Trumpovým slovům dostála.
Pak je tu ještě jeden problém. Antifa totiž není žádná oficiální organizace, spíš jen sdružení extrémních levicových skupin. Její definice a zařazení na jakýkoliv seznam by tak byla hodně problematická. „Je to jako označit pozorování ptáků za organizaci,“ uvedl na twitteru Mark Bray, autor knihy Antifa: The Antifascist Handbook s tím, že sice existují organizace zabývající se pozorováním ptáků, stejně jako existují organizace vzešlé z Antify. Ani jedno ale samo o sobě organizací není, upozorňuje.
Demonstrace proti policejní brutalitě na Afroameričanech jsou v USA poslední dobou běžné, současná vlna protestů je ale zdaleka nejsilnější za několik let. Situace ve Spojených státech už se vymyká z rukou a demonstrace se často mění v nekontrolovatelné rabování a násilné střety s policií. Podle Trumpova kabinetu z velká části právě kvůli krajní levici.
Radikálové zleva zprava
„Hlasy pokojných a legitimních protestů byly uneseny násilnickými a radikálními živly,“ uvedl ministr spravedlnosti William Barr. „Skupiny radikálů a provokatérů zneužívají současné situace k prosazení své vlastní extremistické agendy.“ Ministerstvo podle něj nebude váhat se stíháním lidí, kteří překračují hranice jednotlivých států, aby se zapojili do nepokojů. „Násilí vyvolané Antifou a podobnými skupinami je domácím terorismem a bude s ním tak nakládáno,“ varuje.
V podobném duchu mluví i Trumpův poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien, který členy hnutí Antifa označil za militantní radikály, kteří používají vojenské taktiky, aby spálili města. „Vyzýváme FBI, aby Antifu prošetřila. Nechci, aby byla zaměňována s pokojnými protestujícími, kteří mají právo vyjít do ulic,“ řekl pro televizní stanici ABC.
Někteří politici ale ukazují prstem na druhou stranu. „Čelíme zastáncům nadřazenosti bílé rasy, členům organizovaného zločinu, podněcovateli násilí a možná i zahraničním hercům, kteří se snaží zničit a destabilizovat naše město a náš region,“ uvedl Jacob Frey, starosta Minneapolis.
Právě ve městě na severu USA protesty začaly. Inicioval je policejní zásah na Floyda, při jehož zatýkání mu dnes již bývalý policista Derek Chauvin klečel téměř devět minut na krku, z toho skoro tři minuty už v době, kdy Floyd vůbec nereagoval. Předtím říkal, že nemůže dýchat a prosil policisty, ať jej nezabíjejí. Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel, k čemuž podle pitvy kromě nepřiměřeného zásahu policie vedly i zdravotní problémy a možná omamné látky v těle.
Velká města v USA se během pár dní od této události změnila prakticky v bitevní pole, kde se střetávají demonstranti s policií. Při nepokojích už bylo zatčeno přes 4100 lidí. Chauvin byl mezitím obviněn ze zabití a z vraždy třetího stupně. Hrozí mu až 25 let vězení.
