V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Kathleen Folbiggová skončila před dvaceti lety ve vězení kvůli takzvanému Meadowovu pravidlu, jež zní: „Jedno náhlé úmrtí kojence je tragédie, dvě jsou podezřelá a tři jsou vražda, pokud se neprokáže opak.“ Na svobodu jí pomohla věda.
V květnu 2003 rozhodla porota, že Kathleen Folbiggová sprovodila ze světa své čtyři malé děti, a soudce ji následně – coby nejhorší vražedkyni v dějinách země – poslal na čtyřicet let za mříže. Nyní po dvaceti letech a novém přezkoumání případu se zdá, že šlo o tragický justiční omyl, a Folbiggová je volná.
Propuštění Folbiggové nařídil ministr spravedlnosti Nového Jižního Walesu Michael Daley s tím, že existují „důvodné pochybnosti“ o její vině. Udělení milosti znamená zatím jen to, že si žena nemusí odsedět zbytek trestu. O zrušení původního rozsudku bude ještě rozhodovat v dodatečném řízení soud.
Případ je pozoruhodný (minimálně) ze dvou důvodů. Zaprvé byla Folbiggová odsouzena výhradně na základě nepřímých důkazů a zadruhé k jejímu propuštění zásadně přispěla věda. Na její obranu vystoupila nejdřív skupinka vědců, podle nichž mohla smrt nejméně dvou dětí Folbiggových způsobit genetická mutace.
V roce 2020 Folbiggovou podpořila Australská akademie věd a předloni v březnu podepsalo devadesát pediatrů, kardiologů a genetiků – včetně dvou nositelů Nobelovy ceny – dopis, v němž vyzvali guvernéra Nového Jižního Walesu, aby ji omilostnil. Případu Folbiggové se Týdeník Hrot věnoval loni v listopadu, rozsáhlý článek o ní napsal prestižní vědecký časopis Nature.
Čtyři děti Folbiggových zemřely v letech 1989 až 1999, přičemž nejstarší z nich – Lauře – bylo v okamžiku smrti pouhých osmnáct měsíců. Ani jedno z dětí nemělo na těle jakékoli známky násilí, ovšem porota stejně rozhodla, že je matka udusila. Dospěla k tomu na základě několika nepřímých důkazů.
Hlavním z nich bylo takzvané Meadowovo pravidlo (Brit Roy Meadow byl jedním z nejvýznamnějších pediatrů 20. století), které ve zkratce zní: „Jedno náhlé úmrtí kojence je tragédie, dvě jsou podezřelá a tři jsou vražda, pokud se neprokáže opak.“ Kromě tohoto – dávno zpochybněného – statistického nesmyslu posloužil k odsouzení Folbiggové její deník, který si vedla, když se starala o svoji poslední dceru, již zmíněnou Lauru. Porota si některé deníkové pasáže vyložila jako přiznání k vraždám, ačkoli stejně dobře mohlo jít o přehnané výčitky svědomí zoufalé matky kvůli předchozím úmrtím.
Přesně k tomu dospěl v přezkumném řízení, které předcházelo propuštění Folbiggové, soudce Tom Bathurst. Závěr jeho šetření zní, že si neumí představit jiný závěr, než že Folbiggová „byla svým dětem starostlivou matkou“.
V případě Laury a další dívky Sarah shledal soudce existenci „přiměřené možnosti“, že jejich smrt způsobila vzácná mutace v genu zvaném kalmodulin 2 (CALM 2), která může zavinit srdeční selhání. Syna Patricka mohlo pro změnu podle Bathursta zahubit onemocnění nervového původu a v případě prvního ze všech dětí Caleba už výše zmíněné Meadowovo pravidlo jaksi nedávalo smysl.
