V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Dodávky zbraní, munice i pohonných hmot z jedné z nejchudších zemí EU byly klíčové pro první týdny ukrajinského odporu proti ruským okupantům.
Vypadá to jako příběh z Hollywoodu. Ruský diktátor Putin se rozhodl udělat z Ukrajiny prokremelský satelit a svrhnout režim v Kyjevě překvapivým útokem a okupací země. Proti mnohem silnější armádě pak pomohl nečekaný spojenec. Bulharsko, jedna z nejchudších zemí Evropské unie. Bulharští politici to museli udělat tajně, protože v zemi žije významná část prorusky laděného obyvatelstva včetně proruského prezidenta i části vlády.
Balkánská země posílala v prvních týdnech konfliktu neoficiálně na Ukrajinu životně důležité zásoby pohonných hmot, zbraní a munice ze sovětské éry, která chyběla ukrajinským obráncům. Vojenská pomoc probíhala v utajení, oficiálně ji Sofie odmítla. Situaci zpětně zrekonstruoval německý deník Die Welt, když hovořil s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, bývalým bulharským premiérem Kirilem Petkovem a jeho ministrem financí Asenem Vasilevem.
Petkov byl v době vypuknutí války premiérem a snažil se zemi profilovat více prozápadně. Na druhou stranu musel vládnout i s prokremelskými socialisty, nástupnickou stranou bulharských komunistů. Odvážný lídr centristické a liberální strany Pokračujeme ve změně (PP) vydržel ve funkci jen přes půl roku, od prosince 2021 do srpna 2022.
I tak to stačilo, aby se balkánská země výrazně zapsala do války na Ukrajině. Přes prostředníky zásobovala ukrajinskou armádu zbraněmi a municí, i když před veřejností Petkov tvrdil opak. Petkov s Vasilevem využili řadu bulharských společností, které obchodují se zbraněmi, a dodávky směrovali nepřímo přes Rumunsko, Polsko, ale i přes proruské Orbánovo Maďarsko. „Odhadujeme, že asi třetina munice potřebné pro ukrajinskou armádu pocházela v rané fázi války z Bulharska,“ prozradil nyní opoziční politik Petkov.
Stejně tak se zpracovávala ruská nafta v rafinerii u Černého moře, která v té době patřila ruskému Lukoilu, a následně byla neoficiálními kanály dopravována na Ukrajinu. Podle Vasileva pokrývaly dodávky z Bulharska až čtyřicet procent ukrajinské spotřeby.
Kyjev tuto verzi bulharských politiků potvrdil. Kuleba řekl, že jeho zemi skutečně loni v dubnu hrozilo, že vojákům dojde munice. „Věděli jsme, že je v bulharských skladech velké množství potřebné munice, takže mě prezident Zelenskyj poslal, abych potřebný materiál získal,“ vysvětlil.
Pokud by munice z Bulharska nepřišla, Rusové by podle něj obsadili více vesnic a měst, což by vedlo k vyšším obětem na civilním obyvatelstvu. Petkov měl slíbit pomoc i za cenu toho, že bude probíhat fakticky tajně. Petkov i Vasilev už 25. února na jednáních Evropské unie přiměli ostatní politiky, aby přijali rázné kroky vůči Rusku a naopak pomohli Ukrajině.
V polovině dubna už bulharský vojenský průmysl vyráběl na plné obrátky, doplnil Petkov. Hlavně se jednalo o lety nákladních letadel „plných munice“ mezi Bulharskem a Polskem. Většina vojenské pomoci ze Západu se dopravuje přes letiště v Řešově (Rzeszów), sedmdesát kilometrů od ukrajinské hranice.
Kromě toho se využívaly pozemní komunikace přes Rumunsko a Maďarsko, které mají s Ukrajinou společnou hranici. Z velké části dodávky zbraní a munice zaplatily Spojené státy a Spojené království. Socialisté ve vládě přitom neustále vyhrožovali pádem vlády, pokud dojde k vojenské pomoci Kyjevu.
Také bulharský prezident, kandidát socialistů Rumen Radev, opakoval, že by se jeho země stala účastníkem války, pokud by napadené Ukrajině poslala zbraně. Radev je bývalý armádní generál a velitel bulharského letectva. V médiích je hojně označován za kamaráda putinovského Ruska. Také většina bulharské veřejnosti, okolo sedmdesáti procent, se obává, že bude země na pobřeží Černého moře zatažena do války.
Kremlu samozřejmě neunikly proukrajinské postoje expremiéra Petkova loni na jaře, a proto byla Sofie terčem častých kybernetických útoků. Byla napadena energetická infrastruktura nebo pošta, aby nebylo možné vyplácet důchody.
Navíc se zvýšila aktivita ruských diplomatů, kteří se snažili zkorumpovat další bulharské poslance a úředníky. I proto od března do června Sofie vyhostila sedm desítek zaměstnanců ruské ambasády kvůli špionáži. Putin také rozhodl, že Bulharsko potrestá zastavením dodávek zemního plynu. Už 27. dubna Gazprom vybral Bulharsko jako první zemi EU, které přeruší dodávky plynu.
Petkov pak dohodl s Američany dodávky kapalného LNG ve dvou tankerech za stejnou cenu, jako účtoval Gazprom. „Při rozhovorech jsem jasně řekl, že tankery jsou politickým signálem pro celou Evropu, že vždy existují způsoby, jak se zbavit závislosti na Rusku,“ prozradil Petkov zákulisí vyjednávání se Spojenými státy.
Bulharsko také loni dokončilo napojení plynovodu s Řeckem, aby se zbavilo závislosti na Rusku. Expremiér tvrdí, že pád jeho vlády zosnovaly proruské síly. Nicméně proruské směřování země se už nekoná, v listopadu bulharský parlament oficiálně souhlasil s dodávkami zbraní na Ukrajinu.
