Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Za únikem informací o ruské zbrani schopné ničit družice stály nejspíš americké tajné služby. Chtěly vyděsit politiky, aby neschválili novelu, která by jim sebrala pravomoc shromažďovat citlivá data i bez povolení soudu.
Za překvapivým „odhalením“ hrozby plynoucí ze strany ruských jaderných zbraní umístěných v kosmu nestálo dost možná úsilí zpravodajské komunity co nejlépe ochránit americkou bezpečnost.
Namísto toho v něm s největší pravděpodobností sehrála důležitou roli snaha tajných služeb překazit snahu o reformu pro ně důležitého zákona. Zákona, jenž umožňuje špionům a policistům získávat citlivá data amerických občanů (ale i občanů dalších zemí) bez soudního příkazu či povolení. Mohou si je prostě kupovat.
O hrozbě pro Spojené státy z ruské strany se začalo mluvit v rámci jednání o reformě zákona, jímž se zpravodajské služby řídí při sběru informací (Foreign Intelligence Surveillance Act čili FISA).
Nejvíce pozornosti přitahuje spor o jeho oddíl 702. Ten se zabývá zpravodajskými informacemi o aktivitách teroristických organizací, šiřitelů zbraní, špionů, hackerů a dalších zahraničních protivníků a jako takový je pro zachování bezpečnosti země nezbytný.
Zároveň je ovšem snadno zneužitelný, což připouštějí i jeho příznivci. I špioni sami přiznávají, že k takovým zneužitím běžně dochází. Před zákonodárci tak stojí nelehký úkol – reformovat tuto klíčovou pasáž tak, aby ji nevykastrovali, ale zároveň nebezpečí podobného zneužití omezili.
Poslední dějství snahy o kompromis, jenž by sporný program postavil na pevnější základy, se minulý týden obrátilo vniveč kvůli sabotážní kampani kongresového zpravodajského výboru.
Šance, že Kongres další osud programu rozlouskne (ještě před očekávaným březnovým tyjátrem na téma „mají federální instituce dostat nějaké peníze na své fungování?“), tak klesla na nulu. Zejména poté, co si Sněmovna reprezentantů minulý týden nařídila čtrnáctidenní pauzu.
Příčinou nepříznivého vývoje je rivalita mezi zmíněným zpravodajským výborem, jenž chce pro špiony a policisty pravomoci co nejrozsáhlejší a výborem justičním. Zatímco zpravodajci vidí reformu jako nutné zlo, justiční výbor ji požaduje, protože má sklon nahlížet na věc spíš z pohledu ochrany práva Američanů na soukromí.
Spor se dočkal vyhrocení minulou středu, kdy předseda zpravodajského výboru Mike Turner vynesl na stůl zmíněnou ruskou zbraň. Kalkuloval s tím, že na hrozbu z Kremlu uslyší i ti, jimž na reformě záleží nejvíce.
Pomohla mu náhoda. Putinův rozhovor s bezděčným televizním komikem Tuckerem Carlsonem, ruské úspěchy na válečné frontě a smrt disidenta Alexeje Navalného přiřkly Moskvě – v jinak bezútěšně přelétavé pozornosti americké veřejnosti – prominentní pozici.
Taktika zafungovala skvěle. Média včetně těch nejlépe informovaných se předháněla v citacích expertů o tom, co může Kreml poslat do vesmíru, aby napáchal to či ono bezpříkladné zlo. V takové atmosféře jsou zastánci jakéhokoli omezení špionských pravomocí automaticky v nevýhodě.
Turner přitom s rozmachem zapíchl své vidle do oddílu 702 těsně poté, co zástupci obou výborů strávili jednáním o budoucí podobě zákona několik měsíců a na začátku února se zdálo, že je jakás takás dohoda na světě. Turner napřed nedorazil na společné jednání obou výborů a snažil se přimět šéfa Sněmovny Mike Johnsona, aby zatlačil na schválení jiné, více „prošpionsky“ formulované novely, o které předtím řeč nebyla vůbec.
Když to Johnson odmítl, Turner se vytasil s ruským argumentem. A následujícího dne se lidé blízcí zpravodajskému výboru zasadili o to, aby význam oddílu 702 pro identifikaci případné hrozby rozhodně nezapadl, uvedly nezávisle na sobě čtyři (pochopitelně anonymní) zdroje amerického časopisu Wired.
„Pozměňovací návrh špiony vyděsil,“ uvedl k tomu asistent jednoho z členů Výboru pro justici. „Nechtějí, aby se zpravodajská komunita musela ptát soudců, než něco udělá.“
Všechny zdroje časopisu pracují ve štábech zúčastněných kongresmanů a jsou s událostmi přímo obeznámeny. Uvedly, že Turner měl ve Sněmovně záměrně vyvolat pocit ohrožení a posílit tak pochybnosti o tom, zda pozměňovací návrh není příliš velkým rizikem.
Sami pracovníci zpravodajských služeb odmítli Turnerova tvrzení podpořit – ovšem jemná psychologická drobnokresba tohoto vývoje zůstala v nastalém zmatku pod rozlišovací schopností většiny medií.
„Tyto triky jsou recyklované a stále průhlednější,“ řekl k tomu jeden ze zdrojů Wired. „Všichni špioni v dějinách využívali směsice úcty, vděčnosti a strachu, jíž reagují mocní na jednání se zpravodajskými službami,“ připojil k tomu časopis proslulý citát na dané téma.
Jeho autor, právník se specializací na dodržování občanských svobod jménem Frank Donner, jej vyřkl v roce 1971.
