Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Stres v Antarktidě

Již patnáct let jezdí badatelé na českou vědeckou stanici J. G. Mendela v Antarktidě. Letos měřili i stres polárníkům

Stres v Antarktidě
Výzkum stresu účastníků letošní polární expedice prováděla Lucie Ráčková, a to i pomocí speciálního přístroje Entrant, který byl vyvinut na Masarykově univerzitě. Obličejová maska měří množství vdechovaného a vydechovaného kyslíku a oxidu uhličitého, teplotní čidla snímají teplotu těla. | foto Filip Haiduk

Bolest hlavy, zad nebo žaludku, to všechno mohou být projevy stresu, který na nás v moderní společnosti denně doléhá. Napadlo by vás ale zkoumat stres v místech, která jsou naprostým opakem dnešní civilizace – v Antarktidě? A přitom právě to byl jeden z projektů letošní české výpravy. „V Antarktidě zmizí běžné civilizační stresory, nemusíte dojíždět či platit složenky. Izolovanost prostředí umožní vliv stresu lépe sledovat,“ vysvětluje profesorka Julie Dobrovolná z Masarykovy univerzity v Brně, která se výzkumem stresu dlouhodobě zabývá.

„Expedice s sebou ale může přinést jiné formy stresu – jste vystaveni extrémním podmínkám, daleko od svých blízkých. Zajímá nás spíše rozdíl mezi běžným životem a fungováním v prostředí s minimem rušivých vlivů. Proto jsme účastníky sledovali již před expedicí a během ní a budeme pokračovat i po návratu,“ dodává Dobrovolná.

K měření používají kognitivní testy, dotazníky a vedené rozhovory, chytré hodinky monitorující srdeční tep, a především speciálně vyvinutý přístroj Entrant, který měří intenzitu stresové reakce. „Přístroj pomocí čidel snímá základní fyziologické parametry, jako jsou teplota těla nebo množství vydechovaného kyslíku a oxidu uhličitého,“ popisuje antropoložka Lucie Ráčková, která výzkum v Antarktidě osobně prováděla.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit