Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Líný otesánek

Český stát zaměstnává nejvíc lidí od roku 2003, platí jim už přes 220 miliard ročně. Stav veřejné správy tomu ale neodpovídá, chybějí skutečné reformy.

Líný otesánek
ilustrační foto | Profimedia.cz

Zeštíhlení a zefektivnění veřejné správy patří mezi nejoblíbenější politické slogany. Její symbol, líný úředník, kterého si živíme, aby nám za to zlomyslně komplikoval život, je vděčným cílem. Realita střetu politika s houževnatým byrokratem pak ovšem bývá jiná. Málokterá instituce umí odporovat změnám a pokusům o reformy a škrty tak houževnatě jako úřad.

Se stejným slibem přišel do politiky i Andrej Babiš. „Korupce ma štve, ale úředník zloděj pořád neudělá takovou škodu ako úředník blbec,“ napsal na Twitter v roce 2013, kdy si účet ještě spravoval sám. Zefektivnění veřejných institucí sliboval pak i ve své smlouvě s občany. Výsledek? Přestože se loni a letos podařilo část míst zrušit, byrokratů je pořád víc než v roce 2015.

Bezmála 76 tisíc úředníků v 234 státních úřadech ale představuje jen malou část bující veřejné správy. Připočtemeli učitele, vojáky, policisty nebo pracovníky z justice, dostaneme se na výslednou sumu 475 tisíc lidí placených letos ze státního rozpočtu. To je skoro o 62 tisíc více než při vstupu Andreje Babiše do vlády.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit