Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Z důvodu expirace stát musel ekologicky zlikvidovat vakcíny proti covidu-19 v hodnotě 190 milionů korun. Teď se čeká na dodávku nových, které by měly být účinnější proti převládající variantě omikron.
„Pfizer i Moderna přestaly dodávat vakcíny a nebudou je dodávat přes celé léto. Všechny přijdou na podzim. Tehdy už budou dostupné nové typy,“ řekla Kateřina Baťhová, ředitelka mezinárodního odboru ministerstva zdravotnictví. Právě její odbor měl hromadné nákupy vakcín na starosti a koordinoval své aktivity s Evropskou komisí.
O vakcíny původně byl u české veřejnosti zájem, postupně však upadal s tím, jak covid-19 ztrácel na síle. Vakcínám ale běží lhůta, po kterou mohou být aplikovány. Jakmile doba spotřeby vyprší, musí být zlikvidovány. Celkem byly podle Baťhové spáleny vakcíny za 190 milionů korun. Očkování za 270 milionů korun se podařilo alespoň darovat jiným zemím.
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se v Česku dominantně šíří nové subvarianty omikronu BA.4 a BA.5. Tyto subvarianty podle dosavadních výzkumů obcházejí imunitu získanou po prodělaném onemocnění covid-19. Vakcíny jsou u nich účinné zejména coby ochrana před těžším průběhem onemocnění. Efekt vakcín však velmi rychle vyvane, proto v současnosti epidemiologové a vakcinologové doporučují přeočkovat se zejména rizikovým skupinám, jako jsou senioři či lidé s chronickými onemocněními. Těm by měla být aplikována již čtvrtá dávka očkování.
„Aplikaci druhé posilující dávky vakcíny doporučujeme všem osobám ve věku šedesáti a více let, pacientům se závažným imunokompromitujícím stavem ve věku dvanácti a více let, klientům v zařízeních sociální péče a osobám o ně pečujícím, zdravotnickým pracovníkům v přímé zdravotní péči o pacienty se závažným imunokompromitujícím stavem,“ uvedli vakcinologové.
Tato čtvrtá dávka očkování (druhá posilující) by se měla podle doporučení lékařů aplikovat s odstupem čtyř a více měsíců po třetí (první posilující) dávce vakcíny. Lidi, kteří se přijdou přeočkovat či poprvé naočkovat v letních měsících, čeká ještě vakcína primárně vytvářená proti původní podobě viru. Na podzim by již měly být k dispozici inovované vakcíny. „Snažíme se, aby se na podzim už mohly používat nové typy vakcín. Jejich schválení nyní čeká na stanovisko Evropské lékové agentury,“ řekla Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
V současnosti se v Česku očkuje látkami od firem Pfizer, Moderna a Novavax. Naopak od očkování vakcínami od společností Johnson & Johnson a AstraZeneca se upustilo. U Johnsonu kvůli velmi rychlému snížení účinnosti, u AstraZenecy vědci upozornili na riziko krevních sraženin. Na konci června Evropská léková agentura dala zelenou francouzské vakcíně Valneva. Jde o dvoudávkové očkování obsahující usmrcené částice viru. Zda a kdy bude dostupná v České republice, však není známo.
