Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Česko mělo poslat do Bruselu plán, jak rozdělí miliardy na zotavení z ekonomického šoku po covidu. Dosud to neudělalo.
Česko mělo do konce dubna předložit Bruselu plán obnovy, podle něhož chce rozdělovat 172 miliard korun z mimořádného evropského postcovidového fondu. Jenže do Bruselu dosud nedorazilo nic. Navíc dosavadní vládní plány, které by měly z nového Česka udělat vědeckou, digitální a klimaticky odpovědnou zemi, se dostávají pod ostrou palbu kritiky.
V polovině října se premiér Andrej Babiš chlubil, že byl první, kdo do rukou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové předal takzvaná východiska plánu čili první hrubý nástřel. Dnes, kdy Česko spolu s pár ostatními opožděnci propáslo dubnový deadline, je v této věci ticho. Respektive jediný hlas, který kolem ní zní, je kritika toho, co vláda připravila.
Nejde jen o oněch 172 miliard korun, ale také o 402 miliard, které si země bude moci výhodně půjčit. Jenže Česko, jak známo, není v čerpání unijních peněz zrovna premiantem, navíc vláda musela začít přemýšlet úplně jinak. Zjednodušeně řečeno, tyto peníze nejsou na opravu chodníků. A tady začal problém. Ekologické organizace si třeba stěžují, že český plán přispívá k ochraně klimatu jen z 22 procent, a ne z požadovaných 37 procent. „Řada z toho, co vláda označuje ‚zeleně‘, neobstojí při bližším pohledu – ať už jde o plánované investice do fosilního plynu v teplárenství, neadresnou podporu podnikatelů zasažených pandemií, nebo zcela mimochodné navyšování základního kapitálu Českomoravské záruční a rozvojové banky,“ uvedli ekologové.
Nově se ozvali i zástupci mladých technologických firem. Pro srovnání uveďme, že Německo má pro rozvoj prostředí startupů připraveny dvě miliardy eur, Francie dokonce čtyři. „Žádáme vás o nápravu současného stavu, kdy jsou obory, které by měly být motory české a evropské ekonomiky, v Národním plánu spíše nechtěnou popelkou,“ uvedla v otevřeném dopisu vládě Zuzana Picková, ředitelka Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA).
Asociace vyzvala například ke změnám v oblasti zaměstnaneckých akcií, a zejména jejich zdanění. To je důležité především pro malé otevřené ekonomiky, jako je Česko. Asociace také žádá do plánu obnovy zapracovat výstupy deklarace „EU Startup Nations Standard“, která obsahuje řadu vodítek především v oblasti snížení administrativní zátěže, daní a regulace.
Brusel bude rozdělovat celkově 672,5 miliardy eur, tedy asi 17,3 bilionu korun. Peníze do zemí poputují v příštích letech.
