Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Česko dostane od EU skoro 18 miliard na obnovu ekonomiky a zmírnění následků covidové krize

Evropská komise dnes schválila České republice dotace ve výši 702 milionů eur (17,9 miliardy Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo podmínky, aby mohlo další finance z Národní plánu obnovy získat.

Česko dostane od EU skoro 18 miliard na obnovu ekonomiky a zmírnění následků covidové krize
Ministr financí Zbyněk Stanjura | foto Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

„Po posouzení žádosti o platbu předložené 6. prosince 2023 komise předběžně dospěla k závěru, že Česko uspokojivě splnilo 28 milníků a cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady pro vyplacení druhé a třetí splátky,“ uvádí se v prohlášení komise.

První řádnou platbu schválila Evropská komise České republice již loni v únoru, tehdy šlo o dotace v objemu 928 milionů eur (23,6 miliard Kč). V letošním roce plánuje Česko podat žádost o proplacení i čtvrté a páté tranše Národního plánu obnovy. Zatím ale není rozhodnuto, zda půjde o jednu žádost za obě tranše dohromady (jako tomu bylo nyní), nebo dvě samostatné žádosti.

Národní plán obnovy má šest pilířů: digitální transformaci, ekologickou transformaci a fyzickou infrastrukturu, vzdělávání a trh práce, výzkum, vývoj a inovace, veřejnou správu a zdravotnictví. Loni v září Evropská komise schválila jeho revidovanou podobu a současně s tím i zvýšení objemu peněz určených pro Česko o 2,2 miliardy eur na 9,2 miliardy eur (234,2 miliardy korun). Z toho 736 milionů eur (18,7 miliardy korun) tvoří peníze z projektu REPowerEU, které mají jít na investice do rozvodné sítě, obnovitelných zdrojů a čisté dopravy. Peníze z Národního plánu obnovy může Česko čerpat v devíti platbách.

Národní plán obnovy vznikl v EU ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Primárním cílem českého plánu obnovy je zvýšení ekonomické prosperity a zkvalitnění života.