Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Stanjura v Alenčině říši rozpočtových divů

Uměřenost se v politice nenosí. Když jste v opozici, víceméně se od vás očekává, že se budete barvitě navážet do úřadující vlády a poukazovat na to, jaká je to parta diletantů a že vy byste to (cokoli) zvládli rychleji než Matěj Stropnický ukončit všechny války světa. Současný ministr financí Zbyněk Stanjura mával klackem často a rád a nutno dodat, že trefovat se do Aleny Schillerové opravdu nebyl problém. Jenže teď tím samým klackem dostává Stanjura pořádně po hlavě. A není se čemu divit. Rozežraný rozpočet za víc než rok ve funkci rozhodně nezpacifikoval a naopak si řekl o metál pro správce státní kasy, který ji zadlužil historicky nejvíc. V aktuálním tématu se podrobně věnujeme tomu, komu za rozval státních financí skutečně vděčíme a zda s tím Fialův kabinet dokáže něco udělat. A jestli se dá vůbec udělat něco účinného (a zároveň to dostatečně příčetné části populace vysvětlit), co by nejpozději na podzim 2025 nevydalo Česko do rukou populistů, ať už se jmenují Andrej Babiš, nebo ne.

Žonglovat se stovkami miliard korun za situace, kdy v rozpočtu zeje dvousetmiliardová strukturální díra, působí jako velká divočina. Ale chceme-li za nějakých deset dvacet let svítit, topit a nejspíš i jezdit auty, budeme ty stovky miliard muset někde vyškrábat. Takové sumy bude třeba investovat do budování nových jaderných zdrojů. Po mnoha letech odkladů se zdá, že by se atomový tendr konečně mohlo podařit dotáhnout, ale neznámých a nejistot zůstává víc než dost. Například jestli případný vítěz zapojí do stavby české firmy. Vidina gigantických zakázek na domácím hřišti spustila u českých průmyslníků Pavlovův reflex, ale jistého v tuto chvíli nemají vůbec nic. S šéfem Aliance českých technologických dodavatelů pro energetické zdroje Josefem Perlíkem jsme se bavili o tom, čím a jak moc české firmy mohou k dostavbě Dukovan a případně i Temelína přispět.

V aktuálním Hrotu se věnujeme také důležitému sporu o nakládání se vzorky DNA, který momentálně řeší Soudní dvůr EU. Už dvacet let totiž veškerá pravidla určuje neveřejný a hodně bohorovný interní pokyn policejního prezidenta. V Národní databázi DNA tak jsou dodnes vzorky lidí, kterým je policie nejspíš ani neměla odebrat, případně lidí, kteří vůbec nic nespáchali. Potenciál zneužití je obrovský.

Nenechte si ujít ani dvojitou sondu do potenciálně nových členských zemí EU. V první se dozvíte, jak je možné, že o osudu Černé Hory bude poprvé od začátku devadesátých let rozhodovat někdo, kdo se nejmenuje Đukanović, druhá se zabývá pozoruhodným průnikem důsledků etnického napětí a těžby kryptoměn na severu Kosova.

V eseji tentokrát rozebíráme okolnosti a potenciální následky výpravy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do Číny. Je smutné sledovat, když ze sebe tak významný evropský politik dělá (opět) kašpara. Na rozdíl od našeho malého mírového kašpárka (Stropnického) však může výbuch a následné zatmění „Jupitera“ napáchat skutečně obrovské škody. Poutavé jarní čtení.