Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ruská vakcína, která má být lepší než západní konkurence, by se mohla vyrábět v Sasku-Anhaltsku, aby byla dostupná pro EU. Bude to ale několik měsíců trvat.
Očkování v Německu, stejně jako v Česku zatím vykazuje prvky chaosu, za hranicemi dokonce hovoří o debaklu. Vakcín od výrobců Pfizer/BioNTech a Moderna je nedostatek, panují také zmatky v přípravě na očkování.
Trn z paty by Unii mohlo paradoxně v době protiruských nálad kvůli zatčení Alexeje Navalného vytrhnout Rusko a vakcína Sputnik V. Výrobce vakcín IDT Biologika, sídlící ve městě Dessau-Roßlau (česky Desava) v zemi Sasko-Anhaltsko, už obdržel žádost od Rusů, zda by se tu mohly „včeličky“ vyrábět. Žádost ruské strany potvrdil úřad zemského premiéra Reinera Haseloffa z CDU.
Vakcínu vyvinuli ruští vědci v moskevském Gamalejově institutu a schválena byla v srpnu 2020 jako první očkovací látka proti covidu na světě. Rusko bylo kritizováno za to, že nepočkalo na třetí fázi klinických testů. Před několika dny ale v uznávaném časopise The Lancet vyšla studie, která tvrdí, že účinnost Sputniku je 91,6 procenta, což odpovídá látkám BioNTech a Moderna a je lepší než vakcína od britsko-švédské společnosti AstraZeneca.
Účinnost ruského preparátu zvyšuje fakt, že první a druhá očkovací dávka se od sebe liší. Každá z dávek má upravený jiný typ adenoviru.
Rusko už 21. ledna požádalo úřady EU o registraci. Evropská léková agentura (EMA) by měla podklady tento měsíc přezkoumat. Nicméně už nyní se roztáčí kolotoč, který má určit, kde se bude vakcína pro Evropany vyrábět. Jednou z možností je právě závod IDT Biologika, který již vyrábí očkovací látku od společnosti AstraZeneca.
Ředitel německé firmy Jürgen Betzing nicméně uvedl, že samotná výroba ruské látky si vyžádá delší čas. Odhadl to na čtyři až pět měsíců. Šéf vývoje Andreas Neubert z IDT zdůraznil, že produkce vakcín v maximální kvalitě není triviální záležitostí a vyžaduje čas. Běžně trvá vývoj nové očkovací látky sedm až osm let a paralelně probíhá příprava na výrobu, vysvětlil Neubert.
Německý výrobce vakcín loni dostal 114 milionů eur na vývoj vlastní vakcíny, projekt byl ale začátkem ledna zastaven, protože imunitní odpověď organismu byla nižší, než se předpokládalo.
Pro nasazení ruské vakcíny se už vyslovila řada evropských politiků. Kromě českého premiéra Andreje Babiše, který si chce o preparátu popovídat s Viktorem Orbánem, předsedou vlády Maďarska, kde už Sputnik místní úřady testují, jej podpořila i německá kancléřka Angela Merkelová nebo bavorský premiér Markus Söder.
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn potvrdil, že se vakcína může začít v Evropě vyrábět ještě předtím, že bude schválena. Merkelová také prozradila, že o ruské vakcíně hovořila i s prezidentem Vladimirem Putinem po telefonu. Nevyloučila ani použití čínské látky. Sputnik se nyní používá ve více než 15 zemích, například v Brazílii, Mexiku nebo Srbsku.
