Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Partnerství mezi americkou tajnou službou a Kyjevem lze vystopovat až do roku 2014, kdy CIA začala Ukrajině pomáhat se shromažďováním zpravodajských informací o ruském protivníkovi.
Americká zpravodajská služba CIA je zásadním „spojencem“ Ukrajiny už deset let a v posledních dvou letech pomáhala Ukrajině plánovat některé operace na území Ruska. S tímto zjištěním přišel americký deník The New York Times (NYT), který píše o tajném partnerství.
Před plnohodnotným napadením Ukrajiny ze strany Ruska ale agenti CIA nepomáhali s vojenskými operacemi na ruském území. Rozhodnutí Putina násilně svrhnout režim v Kyjevě ale tuto zdrženlivost odstranilo. Deset let už americká rozvědka podle NYT spolupracuje s Kyjevem při shromažďování zpravodajských informací o Rusku, v poslední době i při plánování vojenských útoků na ruské cíle.
CIA nejprve pomáhala Ukrajině s výcvikem zpravodajců, poskytovala komunikační vybavení a v posledních osmi letech se také podílela na budování špionážních základen podél ruských hranic. Partnerství mělo začít po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a anexe Krymu v roce 2014.
Tehdejší šéf ukrajinské bezpečnostní služby SBU Valentyn Nalyvajčenko měl o spolupráci požádat americkou CIA ale také britskou MI6 při pomoci reorganizovat ukrajinské tajné služby už 24. února 2014. „Tak to všechno začalo,“ řekl Nalyvajčenko reportérům amerického deníku.
Vedení CIA si od užší spolupráce slibovalo také přínos v oblasti sdílení zpravodajských informací. Zpočátku se ale jednalo především o školení ukrajinských pracovníků SBU a dodávek zařízení pro špionáž.
Zároveň nechtěli Američané překročit nepsaná pravidla ve vztahu k Rusku, tedy že Ukrajincům nebudou pomáhat plánovat operace na území Ruské federace. „Rozlišovali jsme mezi operacemi shromažďování zpravodajských informací a věcmi, které vybuchují,“ prozradil anonymně NYT bývalý vysoký americký úředník.
Po napadení Ruskem před dvěma lety mělo i toto omezení padnout. Bidenova administrativa dala zelenou CIA k poskytování zpravodajské podpory i pro vojenské operace namířené proti Rusku.
Americká tajná služba měla například Kyjevu předávat informace o tom, kde se ruské jednotky chystají zaútočit, nebo plány ruských tajných služeb atentátů na představitele vedení Ukrajiny, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského. „Mačkají spoušť? Ne. Pomáhají se zaměřením cílů? Rozhodně,“ popsal úlohu americké tajné služby na Ukrajině jeden z vysokých představitelů CIA.
