Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Ceny elektřiny vyrobené ze slunce jsou nejnižší ve Spojených arabských emirátech a Kataru.
V roce 2006 měla solární energie nálepku technologie, jež je příliš drahá, a nebude hrát v globálním energetickém mixu zásadnější roli. Nyní se ukazuje, že ceny fotovoltaických panelů klesají rychleji, než odborníci na trhu před několika lety předpokládali. Proto produkce elektřiny vyrobené ze slunce je stále levnější a konkurenceschopnější. A celosvětový podíl slunce na výrobě energie už přesáhl dvě procenta.
Podle agentury Bloomberg NEF je současná průměrná cena elektřiny z fotovoltaických zařízení na úrovni 0,05 dolaru za kilowatthodinu (1,2 koruny). Takovou cenu predikovala před šesti lety Mezinárodní energetická agentura (IEA) až pro rok 2050. Ještě před deseti lety stála kilowatthodina ze solárů v průměru 0,3 dolaru za kWh (7,1 koruny). A například v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech je nasmlouván prodej elektřiny ze solárních parků už za cenu 0,0135 dolaru za kilowatthodinu (v přepočtu 32 haléřů za kilowatthodinu).
Nejnižší ceny elektřiny vyrobené ze solárních elektráren nyní mají kromě Spojených arabských emirátů také v nedalekém Kataru. Místní solární podnikatelé mají výhodu zejména v tom, že pronájem půdy je v těchto arabských zemích zadarmo a také připojení k přenosové soustavě je laciné.
Fotovoltaika tak společně s větrnou energií vyrobenou turbínami na moři už nyní patří ve většině států k nejlevnějším zdrojům energie, tvrdí NEF.
Ve většině zemí světa by se podle aktualizovaných odhadů mohly ceny solární energie dostat do roku 2035 až na úroveň 0,01 dolaru za kilowatthodinu (23 haléřů za kWh), což by podle obhájce čisté energie Rameze Naama znamenalo prakticky konec uhlí jako zdroje pro výrobu elektřiny. Také elektrárny spalující zemní plyn by začaly mít ekonomické těžkosti. Rychlé zlevňování solární a větrné energie podle think tanku Carbon Tracker Initiative znamená, že provozovatelé uhelných elektráren, jež se nyní staví, riskují ztrátu ve výši 600 miliard dolarů. Za dalších deset let už bude levnější i stávající uhelné zdroje zavřít a nahradit je obnovitelnými zdroji. Spalování ropy, plynu a uhlí v dopravě a energetice naní produkuje 75 procent celosvětových emisí skleníkových plynů.
Kritici ovšem namítají, že se nejdřív musí rozšířit možnost akumulace energie, jež v posledních letech neustále zlevňuje, a také musí dojít k modernizaci energetické infrastruktury, aby se mohly obnovitelné zdroje ve větší míře používat.
Zastánci obnovitelných zdrojů ale vedle tržních faktorů zdůrazňují i potřebu počáteční podpory na státní úrovni, která usadňuje a urychluje vývoj technologií. David Wedepohl z německé solární asociace BSW tvrdí, že vládní podpora umožnila, aby solární energie byla ve větším měřítku konkurenceschopná, protože se začaly vyplácet inovace v tomto sektoru. Pokaždé s tím, když se celková instalovaná kapacita solárních zdrojů zdvojnásobí, cena vyrobené sluneční energie klesne o 30 procent.
V určitých regionech světa je podpora solárních projektů ze strany státu stále slabá. Platí to zejména pro Indii, kde se snaží vláda udržet při životě uhelný průmysl, uvedla Vibhuti Gargová z Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj. Provozovatelé solárních elektráren tu platí dvojnásobnou výši úroků než v zemích na Středním východě. Stejný problém trápí i africké země. Na celém kontinentu je instalovaná kapacita solárních panelů pouze pět gigawattů, což je méně než ve Spojeném království, kde přitom svítí slunce oproti Africe výrazně méně.
„Není důležité, co si myslí vaši prezidenti. Nyní rozhoduje trh,“ řekl k výhodnosti solárních elektráren bývalý chilský ministr životního prostředí Marcelo Mena-Carrasco k odmítavým postojům některých hlav států k zelené energii.
