Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Nedávné patové volby ve Španělsku připomněly důležité tendence, které lze vidět i v jiných západních zemích. Vyhrocenost španělské situace dává tušit, kam až mohou vést
España es diferente! Reklamní heslo hlásající, že „Španělsko je jiné“, razil v 60. letech 20. století tehdejší ministr informací a cestovního ruchu Manuel Fraga (1922–2012). Ač byl stoupencem Frankovy diktatury, uvědomoval si, jak nutné je otevřít zemi turistům a tím přispět k modernizaci jejího zaostalého hospodářství. Boom cestovního ruchu opravdu přispěl nejen k posílení ekonomiky, ale i k celkovým posunům ve španělské společnosti. Fraga se jako ministr informací postaral i o oslabení cenzury. Získal si tak pověst reformátora uvnitř vládnoucí garnitury.
Přes to všechno zůstalo Španělsko až do smrti „Caudilla“ Franka diktaturou, jež nesmlouvavě potírala všechny své kritiky. A svým dílem k tomu přispěl i sám Fraga, který se podílel na politických procesech s odpůrci režimu, z nichž některé skončily jejich násilnou smrtí.
Fraga však v následujících letech uplatnil svou silnou intuici. Na začátku sedmdesátých let správně pochopil, že diktatura začíná mlít z posledního. Stáhl se z nejvyšších pater politiky a věnoval se byznysu a diplomacii. To mu po smrti diktátora a během přechodu k demokracii umožnilo stát se úspěšným politikem. Nejprve byl vicepremiérem a ministrem vnitra a z této pozice i jedním ze spolutvůrců demokratické ústavy. Také založil největší středopravicovou stranu, jíž rovněž předsedal. V osmdesátých letech se stal lídrem opozice proti vládě socialisty Felipeho Gonzáleze. Od roku 1990 do roku 2005, tedy po dobu dlouhých patnácti let, předsedal vládě autonomního společenství Galicie.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
