Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Velká Británie plánuje v rámci utlumování fosilní energetiky v příštím desetiletí zaplombovat a zlikvidovat přes dva tisíce ropných a plynových vrtů v Severním moři. Bude ji to stát v přepočtu více než půl bilionu korun.
Přestože nerostné zdroje Severního moře zůstávají podle odhadů bohaté a mohou britskou ekonomiku pohánět dalších třicet let, Británie těžbu utlumuje. Celý těžební sektor je totiž vystaven riziku nejistého financování, vysokému zdanění a především nedostatečné politické podpoře související s přechodem na zelenou energetiku. Například letos Británie provedla pouze čtyři průzkumné vrty oproti šestnácti v roce 2019.
Britský ministr financí Jeremy Hunt navíc oznámil, že sazba takzvané windfall tax pro těžařský sektor v Severním moři vzroste z 25 na 35 procent, což celkové daňové břemeno pro toto odvětví zvedne na 75 procent.
Alespoň dočasně se tak nyní velký byznys a perspektivní obor stává z odstavování mořské těžební infrastruktury. Podíl nákladů na likvidaci vrtů a plošin na celkových výdajích těžebního průmyslu roste – zatímco loni to bylo deset procent, letos dosáhl již čtrnácti procent a do roku 2031 se má zvýšit na devatenáct procent. Vyplývá to ze zprávy organizace Offshore Energies UK (dříve Oil and Gas UK), která sdružuje firmy působící v oblasti mořské těžby a energetiky. Ta odhaduje, že v příští dekádě dosáhnou celkové výdaje na likvidaci ropných a plynových těžebních vrtů 19,7 miliardy liber (555 miliard korun).
Sdružení očekává, že jen v následujících dvou letech se zaplombuje 612 vrtů, odstaví se 59 plošin a z moře se vyjme 1820 kilometrů potrubí a čtrnáct tisíc tun podmořské infrastruktury. Výdaje na odstavování pak mají strmě růst i v dalších dvou letech.
„Naše odvětví roste jako sněhová koule a bude růst i v příštích letech,“ uvedl manažer sdružení pro odstavování vrtů Ricky Thomson. Zároveň však upozornil na to, že v kombinaci s tlakem na rychlé budování mořských větrných zdrojů a CCS kapacit (zachytávání a ukládání CO₂) se může sektor budování/odstavování mořské infrastruktury brzy dostat do kleští a bude třeba práce dobře naplánovat a koordinovat i kvůli omezenému počtu kvalifikovaných pracovníků.
Offshore těžbu ropy a plynu v Severním moři začala Británie ve větší míře rozvíjet v sedmdesátých letech minulého století, kdy se po růstu cen způsobeném ropným šokem v roce 1973 stala mořská těžba rentabilnější. Největšího objemu těžba dosáhla na konci devadesátých let, kdy dosahovala ekvivalentu 4,4 milionu barelů ropy denně.
Britský sektor Severního moře je spolu s norským považován za nejbohatší na ropná a plynová ložiska. Přesto oproti těžebnímu vrcholu před čtvrtstoletím nyní dosahuje objem těžby zhruba poloviny. Důvod je nejen v antifosilním sentimentu, ale i v tom, že většina stávajících nalezišť je již vytěžena.
