Česko zase propadá covidové panice. Počty pozitivních testů atakují jarní rekordy a partička expertů, která radila vládě v době minulého chaosu, opět volá po lockdownech. Prý aspoň na čtrnáct dní. Jo. Jen prstíček si ohřejeme. To už fakt ne. Hlavně za všechno prý mohou antivaxeři. Máme se prý podívat na Portugalsko, kde masivní proočkování za velení admirála způsobilo zázrak.
Je fakt, že zázraky se dějí, ale ne vždy a všude, protože když se podíváme na jednu z dalších nejvíce naočkovaných zemí, Belgii, vypadá to jinak.
Nebezpeční očkovaní?
V zemi větší než Česko jen o necelý milion obyvatel mají téměř identická čísla nakažených při proočkovanosti 75 procent. Jsou na tom lépe s hospitalizacemi, kde dosahují téměř polovičních čísel, která nicméně také svižně rostou. Belgičané jen dokazují to, co víme dávno, že vakcína nechrání před infekcí, kterou očkovaní vesele roznášejí mezi sebou, ale brání těžkému průběhu choroby. Prvoplánové poučení z toho je to, že musíme očkovat, očkovat, očkovat a co nejvíce komplikovat život neočkovaným, abychom ušetřili lůžka na jipkách.
Na druhý pohled to ale mění celé paradigma očkování, jak je u nás nastaveno, tedy tak, že neočkovaní jsou nebezpeční svému okolí. Ve skutečnosti je to zcela naopak. Netestovaní infikovaní očkovaní spoluobčané ohrožují nákazou své neočkované spoluobčany. Bylo by dobře, kdyby těm to konečně došlo a zařídili se podle toho. Imunolog Thon minulý týden v rozhovoru pro Lidové noviny dokonce hovoří o tom, že my očkovaní, díky tomu, že nechodíme do karantény a nemusíme se všude testovat, virus roznášíme pod státní ochranou, s čímž lze těžko polemizovat.
Kromě toho je již naprosto zřejmé, že skutečně účinnou ochranu před nemocí přináší její prodělání, setkání se s koronavirem. U nás podle jediných dostupných dat infekcí prošlo kolem poloviny populace. Abychom se s covidem vypořádali, nezbývá, než aby to absolvovala i druhá polovina.
Ventilátor, nebo včelička
Když si tohle připustíme, vidíme, že je zcela kontraproduktivní vydávat neočkovaným zákazy a omezení pro hospody, sport a zábavu. A ještě zbytečnější jsou školní karantény, protože děti mají skutečně jen mírný průběh navzdory strašení velmi řídkými komplikacemi, které se ale vyskytují u mnoha dalších chorob. A je jen na antivaxerech, jestli do toho jdou s rizikem plicní ventilace, nebo dají přednost včeličce, která je většinou od nejhoršího uchrání, což je jim záhodno sdělit místo současné absurdní sociální izolace hraničící s kriminalizací.
Končící vláda tohle nepochopila a už nepochopí, jakkoli už jim snad došlo, jak marné byly zimní a jarní uzávěry, když při nich tak jako tak umřelo třicet tisíc lidí. Zda to pochopí vláda nová, zatím nevíme. Podle expertů, které kolem sebe shromáždila, je to tak půl na půl. Jsou tam lidé jako Smejkal, Dušek nebo zarputilý vakcinolog Chlíbek, ale také již zmíněný doktor Thon, viroložka Hana Zelená či přední český statistik Arnošt Komárek, ostří kritici dosavadních vládních postupů a medicín na pandemii.
Každopádně čínský virus se ani se změnou kabinetu nezastaví a dál bude posílat lidi do špitálů a někteří tam umřou. Vzhledem ke zcela zjevné marnosti preventivních opatření je namístě věnovat se především léčbě. Třeba těmi monoklonálními protilátkami, které jsou sice drahé, ale pořád za pakatel proti dlouhodobému pobytu na jipce.
