V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Investice do mladých technologických firem, takzvaných startupů, v ČR loni klesly o 75,5 procenta na 11,4 miliardy korun. Obvyklá investice do startupu se pohybovala okolo 24 milionů korun, což je o šest milionů méně než v roce 2022. Méně bylo také investičních kol v hodnotách stovek milionů korun.
Důvodem jsou úsporná opatření na straně zahraničních investorů, ale i vysoká inflace v Česku a růst úrokových sazeb. Vyplývá to z dat projektu Startupové Česko platformy CzechCrunch.
Loni peněžní obnos získalo celkem 98 rychle se rozvíjejících firem. Devět společností rozvíjených Čechy pak koupili velcí zahraniční hráči, jako je IBM nebo Cisco, kteří za ně zaplatili řádově miliardy korun. I počet zainvestovaných firem je nižší, v roce 2022 se uskutečnilo celkem 112 investic, vedle nich pak sedm prodejů firem, často za vyšší částky než předloni.
„Technologické firmy loni narazily na řadu obtíží. Dolehly k nim úspory ve startupovém ekosystému v zahraničí i problémy vyvolané především kolapsem americké Silicon Valley Bank, nejvýznamnější banky pro startupy. Na domácím trhu je pak negativně ovlivňovala vysoká inflace i rostoucí úrokové sazby. I zavedené firmy ve velkém škrtaly, propouštěly, a pokud nabíraly investice, tak mnohdy nebyly podle jejich představ,“ uvedla Iva Brejlová, která startupová data v platformě CzechCrunch analyzuje.
Česko podle analytika CzechCrunche Petera Bejčáka nějakou dobu špatné náladě ze zahraničí odolávalo. „Firmy i tak propouštěly a snažily se co nejvíc prodlužovat dobu, na kterou si vystačí s investicemi z předchozích let. Odsouvaly plány, typicky expanze do zahraničí. A některé startupy prodávaly podíly hluboko pod cenou z minulých let. Velké propouštění, jako například ve Spojených státech, tu však nenastalo,“ dodal.
Podle dřívějších průzkumů CzechCrunche mezi investory ohodnocení mladých firem klesalo o čtvrtinu, někdy ale i o čtyřicet procent. Takzvané exity, tedy prodeje celých společností, se ale pohybují ve vyšších řádech. Loni se nejdráž prodala společnost Manta, která firmám ukazuje jejich vlastní data ve srozumitelné podobě. Za víc než tři miliardy přešla pod IBM. Cenovku přesahující dvě miliardy získal startup Smartlook, jenž pomáhá chápat chování uživatelů na internetu, když jej koupilo Cisco. Za hodnotu přes půl miliardy se prodával i Shoptet či UltimateSuite.
Průměrně český zakladatel startupu v roce 2023 získal investici, když mu bylo 37 let. Mezi zhruba 170 zakladateli s loňskou investicí je pouze čtrnáct žen, tedy asi osm procent. Nejvíc peněz investoři poslali do vývoje softwaru pro firmy, celkem 1,7 miliardy korun. V této kategorii zaujaly především startupy, které řeší, jak zacházet s daty. Do takových oborů zamířilo téměř 900 milionů korun. Oblíbená byla ale i digitalizace či technologie ve zdravotnictví.
